
Kostel byl postaven zřejmě v I. polovině 13. století na vyvýšenině nad levým břehem dnešní Ostružné (původně Pstružná, později Stružná). Sloužil duchovním i obranným potřebám rozptýlených osad rýžovníků zlata, z nichž se vyvinuly Tedražice a Hrádek. Samotná Zdouň zanikla a kostel je jejím jediným pozůstatkem. Stavba byla původně zřejmě románská, o čemž svědčí zvonová okénka věže. O původní slohové podobě lodi nelze vzhledem k pozdějším přestavbám vyslovovat jednoznačné soudy, západní portál v podvěží je datován do III. čtvrtiny 13. století. V I. polovině století 14. nahradil původní apsidu gotický presbytář s velkými okny vyplněnými bohatými kružbami. K jeho jižnímu boku byla přiložena velká sakristie, snad plnící i funkci depozitáře. Roku 1691 byla dokončena raně barokní úprava financovaná Isabelou Švihovskou, která se dotkla především lodi. Ta získala valenou klenbu s výsečemi, velká hrotitá okna ze závěru 14.… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.