
Novorománský kostel sv. Tomáše v Hudlicích byl vybudován v letech 1874-1876 podle plánů arch. J. Jirusche a nahradil starý dřevěný kostelík, který svým stavem ani velikostí již nevyhovoval potřebám. Při stavbě byl zvolen neobvyklý způsob, kdy byl původní dřevěný kostel postupně obezděn novou stavbou. Teprve po dokončení hrubé stavby přestal sloužit svému účelu a byl rozebrán. Kostel sv. Tomáše působí na vesnický kostel impozantně. Je to orientovaná trojlodní bazilika s obdélným presbytářem a po stranách s kaplí a sakristií. Západnímu průčelí dominuje výrazná věž krytá jehlancovou střechou. Vnitřní zařízení pochází vesměs z 19. století, tedy z doby stavby. Tři obrazy jsou dílem známého portrétisty a církevního malíře Josefa Hellicha. Kostel sv. Tomáše byl až do r. 2006 kostelem farním, od té doby je kostelem filiálním ve farnosti Beroun. Sobotní bohoslužby se v něm konají pouze jednou měsíčně a stavba viditelně chátrá.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.