Graficke pismenko První zmínka o faře (a tedy i kostele) ve Štětí pochází z vizitačního protokolu českých farností k roku 1352. Kostel zřejmě vznikl nejpozději při vysazení městečka na přelomu 13. a 14. století. Ačkoli byl postaven na zřejmě umělém pahorku nad pravým břehem Labe, ukázalo se toto místo být velmi problematické vzhledem k častým povodním.

 
Graficke pismenko Původní svatyně byla těžce poškozena hned na počátku třicetileté války, kdy 11. 11. 1620 prošlo městečkem protestantské vojsko. Obnova započala roku 1626 pod patronátem zástavního držitele mělnického panství, hraběte Viléma Slavaty. Zcela dokončena byla snad až po skončení bojů. Nelze vyloučit, že z nejstaršího kostela byla využita věž v ose západního průčelí.
 
Graficke pismenko Takzvaný slavatovský kostel byl významně menší, než současný. Jeho základy byly nalezeny při obnově po povodni v srpnu 2002 (viz dále). I jeho zánik souvisí s nedalekou řekou: pobořily ho plující ledy v noci z 28. na 29. 3. 1784.
 
Graficke pismenko Základní kámen k dnešnímu kostelu byl položen 22. 7. téhož roku, dostavěn byl o rok později. Část jeho vnitřního vybavení pochází z rušených pražských kostelů: hlavní oltář z jezuitského svatého Václava na Malostranském náměstí, lavice z kostela sv. Františka při Anežském klášteře. Další artefakty sem byly přeneseny ze "slavatovského" kostela. Současně s kostelem byla postavena i nová fara severozápadně od něj.
 
Graficke pismenko Voda zasáhla do osudů kostela zatím naposledy v srpnu 2002. Doslova několik dní před dokončením velké opravy vnějšku i vnitřku kostela kulminovala na úrovni 1,60 m nad jeho podlahou. Opravy bylo nutné provést z velké části znovu. Stejný osud potkal i faru, zatopenou do úrovně stropů v přízemí.

Text: historie
1.9. 2010 - Ivan Grisa, dle E. Poche a kol.: Umělecké památky Čech, svazek 3., Academia 1980, K. Kuča: Města a městečka..., 7. díl, Libri 2008 a webové stránky farní kolatury Štětí