Graficke pismenko Kostel sv. Petra a Pavla je poprvé připomínán jako farní k r. 1345 (pamětní kniha fary), později byl filiálním kostelem k Zahájí, od r. 1773 zde byla expozitura a v r. 1813 byla obnovena farnost, která trvá dodnes. Farní kostel stojí, obklopen nevelkým hřbitovem s ohradní zdí, v centru jihovýchodní části obce a konají se v něm pravidelné bohoslužby.

 
Graficke pismenko V jádru je to gotický jednolodní kostel z 1. poloviny 14. století (možná i z konce století 13.), s pravoúhlým presbytářem (křížová klenba s kamennými žebry) a sakristií v jeho ose. Trojboce uzavřená kaple je při severní straně lodi. K západnímu průčelí je představěna hranolová věž. Úpravy byly provedeny v 15. století (portál na severní straně lodi), v letech 1719- 20 (celková oprava a stavba věže podle projektu architekta P. I. Bayera ve službách knížat ze Schwarzenbergu), v r. 1774 přestavba věže, restaurován a rozšířen v r. 1897 (střecha hranolové věže dostala dlátkovou střechu za původní báň a vstupní novogotický kamenný portál se znakem Schwarzenbergů - knížecí stavitel Jan Sedláček) a naposledy ve 2. desetiletí 21. století.
 
Graficke pismenko Zařízení kostela pochází vesměs z 1. poloviny 18. století: hlavní oltář s novodobým obrazem (kopie podle El Greca); v lodi boční oltář s novodobou sochou Piety a oltář sv. Linharta se současným obrazem. Dále je tu pozdně gotická kamenná křtitelnice, zdobená štítky s erby a figurální náhrobník z r. 1554. Varhany v kostele postavil r. 1897 táborský varhanář Václav Michael Mölzer (1830-1899).
 
Graficke pismenko Severně naproti kostelu stojí patrová barokní budova fary z 18. století. V interiéru fary jsou dochovány některé cenné interiérové prvky (okna s původními okenicemi, dveře s doplňky, kachlová kamna). Kostelní areál zahrnuje budovu fary, ohradní zeď s bránou, hospodářský objekt a dvůr. Dříve ještě k areálu patřila zahrada.

Text: historie
24.7. 2020 - Českobudějovicko,I.Levý břeh Vltavy,D.Kovář,Veduta2008,UPČ,.sv.3,Academia1980,Památkový katalogNPÚ,Jaroslav Špiroch