Graficke pismenko Uprostřed obce Třtice stojí na mírném návrší kostel svatého Mikuláše. První zmínky o kostelu pocházejí podle obecní kroniky od Bohuslava Balbína, který dosvědčuje, že vlastního plebána měl již ve 13. století. Fara byla za husitských válek opuštěna a původně gotická stavba byla vypálena. Podle dokladů pražského arcibiskupství byl vypálený kostel znovu postaven ve druhé čtvrtině 18. století. Stavba byla vybudována v barokní podobě podle plánů architekta Františka Ignáce Prée (1702-1755). Prée si získal jméno jako žák Františka Maxmiliána Kaňky a spolupracovník Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Nějakou dobu působil ve službách Valdštejnů a Fürstenbergů na Křivoklátsku, kde postavil nebo rekonstruoval několik kostelů, mezi nimi i ten ve Třtici. Další přestavba do současné podoby byla provedena roku 1840. Z 19. století pak pochází i většina novogotického vnitřního zařízení.

 
Graficke pismenko Původně se jednalo o kostel hřbitovní a patrně proto bylo mírné návrší, na které vedly tři schody, obehnáno zdí. Na východní straně kostela stávala kostnice. Vlastní kostel je orientovaná jednolodní stavba. Loď je 11 m dlouhá, 8 m široká a je zakončena valenou klenbou. Boční zdi prolamují vždy tři polokruhovitě sklenutá okna a ve středu jižní stěny je boční vchod. Půdorys presbytáře s jedním oknem je čtvercový o straně 5,5 m. Rohy jsou mírně seříznuté. Nad presbytářem se vypíná sanktusníková věžička. Ze severu ke kostelu přiléhá sakristie, ze západní strany nad vchodem se zvedá věž, ukončená cibulovitou bání.
 
Graficke pismenko Hlavní oltář od L. J. Bernarda z roku 1871 představuje svatého Mikuláše a byl restaurován r. 1996. Dva postranní oltáře vytvořil v roce 1872 malíř E. Lauffer a představují sv. Terezii a Alžbětu. Varhany se šlapacím měchem byly v kostele instalovány v r. 1914 a jsou částečně provozuschopné.
 
Graficke pismenko Původně byly ve třtickém kostele čtyři zvony. Tři z nich byly zrekvírovány r. 1917. Po 1. světové válce byly sice nahrazeny novými, ale ty byly opět roztaveny za 2. světové války. Ve Třtici tak zbyl pouze zvon zasvěcený Svaté Trojici z r. 1607, který zhotovil rakovnický konvář a zvonař Matouš Flemík či Flemník. Používá se však zcela výjimečně, k vyzvánění při úmrtí je využíván spíše obecní rozhlas.
 
Graficke pismenko Tajemstvím kostela je obdélný kámen, zasazený zvenčí do východní stěny. V kameni je záhadný nápis z několika písmen, z nichž čitelné je pouze písmeno W uprostřed. Jeho původ ani účel se nikomu nepodařilo dosud uspokojivě vysvětlit.
 
Graficke pismenko Prostor kolem kostela sloužil dříve jako hřbitov, který byl v r. 1820 zrušen. Nový hřbitov byl založen r. 1828 za vsí. Od husitských válek ke kostelu již nikdy nepatřila fara. V současnosti jde o kostel filiální ve farnosti Nové Strašecí. Pravidelné mše se tu konaly pouze do r. 1999 a od té doby je kostel uzavřen. Protože od r. 1970 byl několikrát vykraden, byly některé cennější části vybavení odvezeny na bezpečnější místa. Od doby uzavření se v kostele konala jen tradiční posvícenská mše v r. 2005. Stavba je zpřístupňována jen výjimečně.

Text: historie
5.12. 2015 - Jiří Špaček (s využitím webových stránek obce a farnosti Nové Strašecí)