
Město Ostrov (Schlackenwert) založil Slavko Hrabišic v sousedství původní slovanské osady, která se nacházela na "ostrově" mezi Bystřicí a jejím přítokem u dnes hřbitovního kostela svatého Jakuba. Farní svatyní nového města se stal kostel sv. Mikuláše, který spravovali cisterciáci z hrabišického rodinného kláštera v Oseku. Poprvé se připomíná roku 1384. Původní kostel zničil požár roku 1567. Dochovala se z něj spodní část věže, část portálu v severní zdi trojlodí a sakristie. Trojlodí ve stylu saské renesance s tribunami nad vedlejšími loděmi bylo dokončeno roku 1572. Obnovu po dalším požáru roku 1607 provedli stavitelé N. Andres z Lokte a Ch. Knorr z Plavna (Plauen). Úpravy po dalších škodách mu daly v exteriéru i interiéru barokní výzdobu a vnitřní zařízení. Nejvýraznějším prvkem interiéru ale zůstává žebrová klenba hlavní lodi a sklípková klenba jižní kaple sv. Michaela.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.