
Starobylá ves Lepějovice patřila k nejstarším v kraji. Je prvně zmiňována již r. 1167 jako majetek premonstrátského kláštera v Litomyšli a v polovině 14. století je doložen i farní kostel se jmenovitě uvedeným farářem. Již v té době byla ves rozdělena na dvě části; jedna část s tvrzí byla majetkem olomouckého biskupa, druhá byla zřejmě majetkem rytířským, avšak z doby předhusitské se o ní nedochovaly žádné zprávy. Kolem r. 1437 byly obě části spojeny do vlastnictví rytíře Bohuňka ze Svinčan. Posledním obyvatelem lepějovické tvrze byl Václav Lepějovský ze Zásmuk, který r. 1491 přikoupil ves a strategicky výhodnější tvrz ve Valech, na niž přesídlil, zatímco lepějovická zůstala opuštěna a zanikla. Když r. 1513 koupili Valy s Lepějovicemi rytíři Dobřenští z Dobřenic, začali na panství budovat rybníky, jimž padla za oběť značná část lepějovických pozemků. Koncem 16. století tak ze vsi zůstal jen kostel a dva velké… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.