Kostel svatého Martina v Radomyšli

Graficke pismenko Původně románský, několikrát rozšířený farní (děkanský) kostel. Nejstaršími prvky jsou dvě západní pole hlavní lodi, pocházející ze III. čtvrti 12. století. Nad západním polem lodi byla vztyčena masivní věž. Roku 1284 je doložen jako farní, někdy v té době byla loď prodloužena o jedno pole k východu a kostel byl uzavřen pravoúhlým presbytářem o stejné šířce. Před rokem 1388 podnikl zdejší farář vlastním nákladem vrcholně gotickou přestavbu, která kostel zásadně rozšířila o obě boční lodi (plocha se zvětšila na více než dvojnásobek). Součástí této přestavby byla i stavba sakristie, přiložené severně k presbytáři, v jejímž severovýchodním nároží bylo zřízeno šnekové schodiště. Z jeho horního patra bylo možno po dřevěné lávce přejít do protější kurie (viz heslo "děkanství"), což dodnes dokládají zachovalé konzoly. Současný vzhled je dán převážně barokní přestavbou z let 1716–17, kdy byly postaveny obě předsíně na bocích (provedeno za velkopřevora Dubského z Třebomyslic). Tehdy vzniklo i horní patro věže a její barokní cibule. Kostel je dodnes obklopen bývalým hřbitovem s kostnicí v severozápadním nároží, roku 1877 přestavěnou na kapli Božího hrobu. Závěrová stěna kostela nese sousoší Kalvarie, u východní brány na hřbitov začíná Křížová cesta ke kostelu sv. Jana Křtitele (viz hesla).

Text: historie
30.5. 2011 - Ivan Grisa, dle E. Poche a kol.: Umělecké památky Čech, svazek 3., Academia 1980 a http://www.radomysl.net/ob_pamatky.htm