Historie kostelu sv. Kateřiny

Graficke pismenko Tento katolický kostel je nepochybně chloubou obce. Pravdou je, že byl již od počátku farní, nelze však s jistotou určit přesné datum jeho vzniku. Někteří historikové datují vznik kostela už od 10. století. Biskup Šniegoň ve svém přípisu z roku 1860 udává vznik kostela až ve 12. století. Historik Franciszek Popiolek se naopak domníval, že povolení k vybudování kostela dostal až první šlechtický držitel obce Allisch von Orla. Skutečnost, že by kostel nechal postavit právě tento rytíř, je však velmi nepravděpodobná, protože byl husitou. Když však po jeho smrti v roce 1440 získal Vendryni Jakoubek z Březovic, kostel zde již stál. Pravděpodobně vznikl zároveň s obcí před rokem 1300.

 
Graficke pismenko Některé prameny uvádějí, že byl původně dřevěný, ale např. kněz Józef Lubojacki ve své práci o kostele z roku 1913 (Dzieje kościola parafialnego w Wendryni oraz kościolów filialnych w Nydku i Bystrycy) však mimo jiné uvádí: Kostel byl postaven na pahorku nad potokem. Byl zděný kromě dřevěné věže, která se udržela až do roku 1800. Jednoduchá stavba nebyla podsklepena.
 
Graficke pismenko Největší jeho vzácností je nepochybně zvon homolovitého tvaru, na které je gotickou minuskulou napsáno:
 
Graficke pismenko GOT HILF UNS ALLER NOT, AMEN O KING DER ERE KOM MIT FREDE, MARIA ROSEN /Bože pomož nám za všeliké nouze, o králi chvály, přijď v pokoji, Marie Rosen/ - (Jméno Marie Rosen v nápisu označuje zřejmě dárkyni tohoto vzácného díla.) Tento nápis nám nic nenapovídá o jeho původu, ale zvon nese ještě další znaky: erb města Krakova, polskou orlici a lilii. První dva napovídají, že zvon byl vyroben v Krakově, lilie je pak charakteristickým znakem dílny Hanuse Freudenthala. Takto byla označena většina zvonů pocházejících z dílny tohoto slavného krakovského mistra. Pokud je zvon skutečně jeho dílem, musel být odlit v letech 1420-1460. Za 2.světové války bylo velkým štěstím, že zvon unikl rekvizici, protože další dva mladší jí neunikly. Vendryně se tak může pochlubit nejstarším zvonem na Těšínsku. V 16. století bylo na celém Těšínském Slezsku rozšířeno luteránské náboženství. Poté když se k němu přihlásil i samotný kníže Václav III. Adam, následovala ho většina místní šlechty. Také vendryňský kostel patřil od roku 1550 na více než sto let protestantům. Dochované zprávy o činnosti místních evangelických pastorů jsou velmi strohé. Je známo, že v letech 1568-1571 zde působili Marcin Bossia, Jakób Stritzel a Marcin Waligóra. Posledním evangelickým pastorem byl Štěpán Mokoszycki. 21. března 1654 byly kostely ve Vendryni, Nýdku a Bystřici předány katolíkům. Vendryňský kostel byl zasvěcen sv. Kateřině a slavnostní poutě se zde konaly každoročně 28. října před svátkem Šimona a Judy. Práce prvního katolického faráře Jana Miedzanowského byla velmi těžká. Kostel byl zpustlý, chyběly liturgické oděvy i nádobí, zmizely i cenné archiválie. Nový kněz však našel velkou oporu v tehdejším majiteli obce Kašparu Borkovi. Kněz s na něj obrátil s prozbou o pomoc a šlechtic mu bez váhání vyhověl. V roce 1657 nechal pro kostel zhotovit hlavní oltář a daroval mu také těžké mosazné svícny. Později nechal zhotovit nové tabernákulum, věnoval stříbrný kalich s erbem své rodiny a další cennosti.
 
Graficke pismenko Po Kašparově smrti převzal panství jeho syn Adam Borek, který byl kostelu rovněž velmi nakloněn. Již jako chlapec mu v roce 1658 věnoval 10 dukátů pro koupi liturgických oděvů. Později daroval kostelu monstranci, která je další jeho velkou chloubou. Monstrance byla restaurována v letech 1750 a 1891 a dodnes slouží věřícím při pobožnostech. Adam Borek byl posledním členem svého rodu. 17. března 1694 sepsal své poručenství ve Vendryni, v němž odkázal oba své statky na zřízení kláštera a špitálu Milosrdných bratří v Těšíně. Část svého majetku, 300 tolarů, věnoval také kostelu na údržbu zvonů. Ostatky Adama Borka a jeho ženy Juliány (zemřela o čtrnáct dnů později) byly zprvu uloženy ve zdejším kostele. Jeho smrtí v roce 1694 ztratila obec mocného zastánce. Kostel byl však díky místním farářům stále zvelebován. Těšínský děkan Jan Twaruszka zakoupil v roce 1720 pro kostel přenosné varhany. Ty byly později přemístěny do filiálního kostela v Nýdku a nyní se nacházejí v těšínském muzeu. Větší varhany byly pořízeny v roce 1752 v Místku. Již v roce 1786 msela být na nich provedena generální oprava. Náklady činily trojnásobek jejich původní kupní ceny (80 zlatých rýnských).
 
Graficke pismenko Zajímavý barokní kříž na kostelním hřbitově pochází z roku 1790. Před kostelem stojí také dvě barokní pískovcové sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána.
 
Graficke pismenko Oraz sv. Kateřiny v interiéru kostela pocházel zřejmě z roku 1655. Na základě stížnosti kněze Czuchera, že je obraz namalován nakřivo, byl v roce 1793 nahrazen novým. Jeho autorem byl těšínský malíř Chambrez pro kostel obrazy sv.Anny a sv.Jana Nepomuckého. V témže roce kvůli nadměrné vlhkosti byly však značně poškozeny oltáře. V roce 1794 spadla na kněze z hlavního zchátralého oltáře socha dřevěného anděla a tato událost byla posledním podnětem k celkové rekonstrukci kostela i jeho interiéru. V roce 1800 byla dřevěná věž nahrazena zděnou a na místě dřevěného stropu zhotoveny klenby. Do interiéru byly umístěny tři nové oltáře. Hodiny se na kostelní věži objevily v roce 1822. V roce 1842 byl interiér doplněn také cyklem obrazů křížová cesta od známého těšínského malíře Henrika Jastrzebskiego.
 
Graficke pismenko K další celkové rekonstrukci došlo v roce 1891 za působení kněze Antonína Olszaka. Oltáře i nadále trpěly vlhkem a navíc bylo v kostele velmi málo světla. Proto bylo na levé straně zdi umístěno další okno a původní okna byla zvětšena. Ze stěn se odstranila omítka, interiér byl vysušen a znovu omítnut. V roce 1892 došlo ke koupi nového hlavního oltáře, kam byla umístěna socha sv. Kateřiny, po pravé a levé straně pak sochy apoštolů sv. Petra a sv. Pavla. V témže roce byla střecha pokryta břidlicí a boční oltáře nahrazeny novými. V období působení kněze Františka Hermanna pokračovaly další práce. Kostel byl v roce 1898 nově vymalován a starý zchátralý kůr byl nahrazen novým na železných sloupech. Kostel se dočkal i nových varhan, vyrobených firmou Rieger z Krnova. V roce 1906 sem byl umístěn nový soubor křížové cesty, který byl na rozdíl od původního malovaného vyroben z terakoty.
 
Graficke pismenko Kněz Hermann musel však začít také přemýšlet o rozšíření prostor kostela. Farníků přibývalo, takže kostel začal být kapacitně nevyhovující. Plán přestavby však narážel na těžkosti, především z finančních důvodů. Přes všechny počátečný nezdary však kněz od záměru neupustil a nakonec se mu podařilo získat potřebné finanční prostředky.
 
Graficke pismenko Hlavně jeho zásluhou dostala kostelní budova na počátku 20.století svou dnešní podobu. Kostel byl rozšířen o 110 m2. v půdorysu kříže. Tato přestavba byla svěřena těšínskému staviteli Ludvíku Kamcovi. Byla taktéž dokončena nová sakristie a Boží hrob, došlo k obnově klenby a střecha dostala novou krytinu z břidlice. Během těchto stavebních úprav se konávaly bohoslužby střídavě v Bystřici, Nýdku nebo ve vendryňské škole. Vnitřní zařízení zůstalo nezměněno, obnoveny byly pouze oltáře. Celková přestavba a rekonstrukce byly dokončeny v roce 1911 nákladem 43 512 K. Finančně se na nich podíleli: Těšínská komora, která byla patronem kostela, kardinál Kopp, Slezský sněm, Košicko-bohumínská dráha a místní věřící. Kostel byl vystavěn téhož roku u příležitosti pouti konané 20. listopadu.
 
Graficke pismenko Do historie vendryňské farnosti se významně zapsal rok 1927. Tehdy ji totiž poctil svou návštěvou samotný kníže a vratislavský kardinál doktor Adolf Bertrám. Pro svůj pobyt na Těšínsku si zvolil právě Vendryni, neboť farář František Herman byl jmenován také děkanem jablunkovského děkanátu. Cílem kardinálovy návštěvy bylo udílení svátostí. Kardinál byl ve Venrdyni přivítán se všemi poctami. Vítala ho delegace politiků v čele s Josefem Šrámkem, prezidentem zemské politické správy v Opavě, a doktorem Josefem Michálkem, vládním radou a správcem pro politický okres Český Těšín. Kardinál Bertrám se poté, co z moci svého úřadu udělil svátost biřmování věřícím z Třince a Jablunkova, vrátil zpět do své rezidence ve Vratislavi. Byla to poslední návštěva vratislavského biskupa ve Vendryni.
 
Graficke pismenko Také zdejší farnost však bohužel poznamenala 2. světová válka. V rámci nacistické propagandy docházelo také k zatýkání inteligence, které postihovalo také kněze, učitele, ale i varhaníky. Této perzekuci neunikl ani o. Klement Galocz, který zemřel v koncentračním táboře Dachau. Postižen byl také dlouholetý varhaník František Hes, který byl vězněn v Dachau a v Mauthausenu. Pobožnosti se sice konaly i nadále, avšak o těchto smutných časech se nedočteme ani v kostelní kronice.
 
Graficke pismenko Po 2. světové válce zde o. Wiktora Boczka vystřídal o. Josef Galuszka. V roce 1954 nastoupil o. Josef Motyka, který zde působil dlouhých 17 let. Tento farář obnovil také zápis do kostelní kroniky. V době jeho působení byly pro kostel v roce 1969 odlity dva nové zvony, sv. Kateřina a sv. Josef, které nahradily původní, zrekvírované za války. Zvony o váze 285 kg a 230 kg odlil ing. František Walarus v Třineckých železárnách.
 
Graficke pismenko Kostel procházel a stále prochází četnými opravami. Již několikrát se natírala střecha, obnovovala omítka, byly měněny okapy a prováděly se odvodňovací práce. Poněkolikáté byl upraven také interiér. To vše bylo možné díky obětavosti místních farářů a farníků. Část oprav byla uskutečněna ze státních dotací.
 
Graficke pismenko Jak je známo, komunistický režim nebyl církvi příliš nakloněn, např. na opravy, které byly prováděny v roce 1967, přispěl tehdejší Okresní národní výbor ve Frýdku-Místku částkou 300 Kč, přičemž celkové náklady činily 10 000 Kčs. ¨
 
Graficke pismenko Po roce 1989 se však situace změnila a vendryňská farnost se stále více rozvíjí. Na místní faře jsou během prázdnin pořádány duchovní, sportovní a osvětové tábory (až pro 80 dětí). Vzhledem k dobré spolupráci s obecním úřadem mohly být a jsou prováděny další nezbytné opravy. Oprava celkové venkovní fasády proběhla v roce 2002, byla také natřena střecha a opraveny hodiny. Kostel tak v jubilejním roce obec září novotou a věříme, že bude její chloubou nejméně dalších 700 let.

Text: historie
11.1. 2006 - Vendryně-Wędrynia 1305-2005