
Kostel je jednolodní stavba s polokruhovým presbytářem a věží při severní straně. Oltář je barokní s vyobrazením sv. Jiří v boji se saní. Varhany ze 17. stol. byly vyměněny v r. 1853 a ty poté v r. 1942. Zvony zde byly původně čtyři: sv. Jiří, sv. Markéta, sv. Trojice a sv. František Xaver. Za první světové války (1917) byly všechny zvony zabaveny, o dva roky později byla vrácena pouze sv. Markéta. Kolem kostela je starý (již neužívaný) hřbitov a na něm osmiboká barokní márnice.
První zmínka o obci je z roku 993 v zakládací listině břevnovského kláštera, je možné, že již tehdy tu nějaká křesťanská svatyně stála. Přímé zprávy o kostele jsou ale až z r. 1352. V 17. století byl kostel barokně přestavěn. Během devadesátých let 20. stol. byl kostel opravován kvůli oslavám milénia obce. Získal tak novou fasádu, opravila se střecha i kupole. Rekonstrukce se týkala i interiéru a schodiště ve věži.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.