Barokní kostel byl vystavěn na místě staršího kostela (zmiň. r. 1339), který vyhořel r. 1751. V l. 1753-1755 vybudován nový kostel, po požáru r. 1834 opraven a přestavěn. Věž, jejíž základy pocházejí z původního kostela, byla r. 1888 zvýšena o zvonové patro a upravena novorománsky.
Hlavní obrázek místa
Kostel sv. Jiljí ve Dvorcích
Průčelí kostela s věží, pohled od západu.
© Pavel Vítek 06/2013
Dvorce leží na hlavní silnici I/46 Olomouc - Opava. Nacházejí se 25 km severovýchodně od Šternberka, 32 km jihozápadně od Opavy a 23 km jihovýchodně od Bruntálu. Kostel sv. Jiljí stojí nad náměstím a je nepřehlédnutelnou místní dominantou.
Pavel Vítek, 9.7. 2013
popis

Kostel svatého Jiljí je orientovaná jednolodní stavba. Půlkruhově uzavřené kněžiště je na hlavní lodi odsazené. K jeho severní straně přiléhá sakristie s oratoří v patře. V ose západního průčelí lodi předstupuje hranolovitá věž. V závěru kněžiště zasazen kámen s letopočtem 1753. Vstup do kostela vede podvěžím, které je valeně zaklenuté. Zařízení kostela obsahuje mj. klasicistní varhanní skříň, pocházející z pol. 19. století.

Pavel Vítek-zdroj: Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, Academia 1994, 9.7. 2013

historie

První písemná zmínka o Dvorcích je z roku 1339. Na místě současného kostela stával původně dřevěný farní kostel, zmiňovaný již roku 1339, později přestavěný na kostel zděný. K němu byla v druhé pol. 16. století postavena věž, která je i součástí nynějšího kostela. Starý kostel vyhořel při velikém požáru města r. 1751. Viditelné zbytky starého gotického kostela, kolem kterého se nacházel hřbitov, se dodnes zachovaly ve zdivu věže. Nový kostel byl vystavěn v letech 1753 - 1755. Patronem nového kostela byl kníže Václav Liechtenstein. I tento kostel byl vážně poškozen při velikém požáru, který vypukl roku 1834. Brzy po požáru byl opraven (patron kníže Johann Josef Liechtenstein), a roku 1858 byl nově vysvěcen. Nové zvony odlil r. 1837 Wolfgang Stank z Olomouce. Věž byla v roce 1888 zvýšena o zvonové patro, vystavěné v novorománském slohu a na věž byly osazeny hodiny zhotovené firmou F. X. Schneidera z Bruntálu. Kostel tehdy…  číst dále

Pavel Vítek-zdroj: Bohumil Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, Academia 1994 (doplněno redakcí dle http://bruntalsky.denik.cz; info obec), 9.7. 2013

Moravskoslezský kraj,  Bruntál  (BR), Dvorce

Místa v okolí

 kaple sv. Kateřiny
 kostel sv. Markéty
 Vildštejn
 Šternek
 Medlice
 Nové Valteřice
 Velký Roudný
 Slezská Harta
 kaple
 Kerhartice
 kostel sv. Martina
 fara
 radnice
 vodní mlýn
 kamenný most
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Mikuláše
 Polzerova kaple
 kostel Panny Marie
 Moravský Beroun
 Kružberk
 kostel sv. Floriána
 kostel sv. Trojice
 kostel sv. Michala
 Stará Voda
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Michala
 Jakartovice-Deštné
 Jánské Koupele
 Jakartovice
 Staré Heřminovy
 kaple
 kaple
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Anny
 kamenný most
 větrný mlýn
 kostel sv. Markéty
 Bělá
 kaple sv. Alfonse
 Malý Rabštýn
 Lafayettův dům
 kašna
 Mladecko
 Klokočov
 kostel sv. Michala
 kaple sv. Antonína
 kostel sv. Josefa
 větrný mlýn
 Těšíkovská kyselka
 dvoupatrový most
 větrný mlýn
 Hlavnice
 Františkův Dvůr
 Litultovice
 kostel sv. Ondřeje
 Choltice
 sousoší Kalvárie
 kostel sv. Vavřince
 Spálov
 Tepenec
 Švédská skála
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost Dvorce
Smetanova 63
793 68 Dvorce
Tel: 554 733 943
fara.mor.beroun@quick.cz
Základní informace místa
ID místa: 11299
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 9.7.2013
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama