
Kostel sv. Jiljí v Budislavicích je starobylý, jeho místy zachované raně gotické zdivo ukazuje na 2. polovinu 13. století. Jeho zakladatelé pocházeli z mladší větve proslulého českého rodu Buziců na Blatné, Březnici a Rožmitále. Člen tohoto rodu Budislav obdržel Třemšínsko a kraj západně od něj. Jeho synové Filip a Jaroslav jsou zmiňováni r. 1370 jako patroni zdejšího kostela, který byl již r. 1365 farním. Majitelé Budislavic a patroni kostela se pak často střídali. Byli mezi nimi příslušníci známých rodů jako Beneš z Choustníka, Zmrzlíkové ze Svojšína a Chanovští z Dlouhé Vsi. Významně do historie kostela zasáhl až Jan Václav Vančura z Řehnic, který r. 1723 nechal kostel barokně přestavět. Touto přestavbou však značně utrpěl jeho raně gotický vzhled. Šlo zejména o lomená okna v presbytáři a zazdění raně gotického portálu v lodi. V letech 1723-1726 byla ke kostelu zároveň přistavěna sakristie, oratoř, věž… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.