Nejstarší románskou částí stavby je loď a presbytář postavený z pískovcových kvádříků. Zatímco jižní polovina kostela je zřejmě opravdu původní, severní část byla zřejmě znovu dostavěna s použitím původního kvádříkového zdiva. Díky opadající omýtce na apsidě i lodi je vidět rozdíl. V jižní polovině jsou kvádříky pravidelné a mezery mezi nimi minimální. V severní části není zdivo už tak pravidelné a i mezery jsou větší. Tento rozdíl je markantní hlavně na apsidě, kde je vidět i zazděné románské okno – předěl prochází jeho středem. Také zubořez a obloučkový vlys s palmetkami na patkách obloučků je v severní části neuspořádaný.
Presbytář nyní osvětlují dvě barokní okna, loď další tři. Mezi lodí a presbytářem chybí vítězný oblouk. V západní stěně lodi je zazděn portál, o kterém se soudilo, že vedl na panskou tribunu kostela. Jelikož ale byla tato část lodi dostavěna později, jde zřejmě o druhotně zazděný okenní překlad. V jižní stěně byl objeven záklenek s románskými špaletami – zřejmě také využitými druhotně v renesanci (či pozdní gotice), kdy došlo k přestavbě kostela respektující původní románský vzhled stavby.
Při barokní přestavbě v 18. století byla nejen dostavěna věž s přiloženým točitým schodištěm na místě starší dřevěné věže, ale byla také proražena nová okna, sklenut presbytář, loď dostala plochý strop, byla dostavněna kruchta. Sakristie na severu byla dostavěna ještě později.
U kostela stojí barokní fara z doby přestavby kostela v polovině 18. století.Text: popis
16.8. 2008 - Ivka (L. Kracíková, J. Smetana: Románská a gotická sakrální architektura v okrese Česká Lípa, Vlastivědná knihovnička SPS, sv. 9, Praha 2000)
