Graficke pismenko Poutní kostel na Makové Hoře je dodnes živým duchovním centrem, které svou intimní atmosférou v srdci lesů středního Povltaví tvoří určitou protiváhu nedaleké Svaté Hoře v Příbrami.

 
Graficke pismenko Vystavěn byl v letech 1719-1722 italským architektem Canevallem na zakázku Jana Felixe Chanovského-Kaselovského z Dlouhé Vsi. Centrálně řešená stavba má poměrně složitý půdorys, jehož základem jsou dvě příčné elipsy. Průčelí dotvářejí dvě nakoso položené hranolové věže, na opačné straně podtrhují celkovou členitost a dynamičnost budovy přístavby sakristie, presbytáře a oratoře. 5. října 1723 kostel vysvětil pražský světící biskup J. R. Špork. Taktéž z nadání zakladatele byl v jeho sousedství zřízen klášteřík, do něhož byli uvedeni dva karmelitáni. Právě oni s sebou přinesli milostnou sošku Panny Marie Karelské (Škapulířové), díky níž se kostel na Makové Hoře stal cílem četných poutníků. Později bylo při kostele zřízeno i škapulířové bratrstvo Panny Marie Karmelské.
 
Graficke pismenko Pro poutníky zamýšlel J. F. Chanovský-Kaselovský postavit kolem kostela i věnec ambitů, smrt jej však zastihla dříve, než stihl tento záměr realizovat (r. 1730). Jeho smrt znamenala konec zdejšího kláštera, neboť nezanechal poslední vůli. Karmelitánští bratří tak zůstali bez zabezpečení a museli odejít. Milostná soška však v kostele zůstala.
 
Graficke pismenko Dalších 30 let byl kostel bez duchovního správce. Teprve roku 1760 se tehdejší majitel panství Z. J. Křepický rozhodl obnovit zdejší duchovní správu. Reformy císaře Josefa II. sice znamenaly konec škapulířového bratrstva, příliv poutníků však neustal, naopak stále sílil. Na přelomu 19. a 20. století se zde v den hlavní pouti, v neděli po svátku Panny Marie Karmelské (16. července), scházelo snad až 10 000 poutníků. Další poutě se tu konaly i v neděli po svátku Narození sv. Jana Křtitele (24. června) a od roku 1883 se druhou neděli po sv. Duchu slavila též slavná památka korunování Panny Marie Makovské.

Text: historie
5.6. 2006 -