Graficke pismenko Gotický orientovaný kostel se sálovým trojlodím, s dlouhým, polygonálně ukončeným presbytářem a se dvěma hranolovými věžemi v západním průčelí s ústupkovým portálem. K jižní zdi presbytáře přiléhá sakristie s depozitářem v patře, k severní zdi severní lodi osmiboká barokní kaple Bolestné Panny Marie, po jejích bocích stojí při severní lodi čtyřboká, pozdně gotická kaple a čtyřboká bývalá předsíň.

 
Graficke pismenko Obvodové zdi jsou podepřeny pilíři různé výšky a šířky, většinou jednou odstupňovanými. Okna jsou vysoká štíhlá lomená, rozdělená svislým prutem, s jednoduchými nebo propracovanými kružbami. Štěrbinová okna jsou ve schodišťových válcích, ve věžích a nad sakristií. V nejvyšším patře severní věže okna nahradily hodiny, patro je zakončeno roubenou nástavbou s ochozem, kde býval byt věžníka.
 
Graficke pismenko Kostel je z lomového kamene, bez omítky. Kaple Bolestné Panny Marie je omítnutá, fasádu člení dvojice pilastrů s římsovými hlavicemi, nesoucí římsové kladí a průběžnou římsu. Kaple má dva portály s rozeklaným štítem a půlkruhová okna.
 
Graficke pismenko Zdi kostela jsou zvnějšku osazeny náhrobníky z hřbitova, který pův. kostel obklopoval (osazeny v l. 1905-06; náhrobníky Unverdobenů a další ze 16. – 18. stol.).
 
Graficke pismenko Do kostela se vstupuje ústupkovým portálem. V koutech portálu jsou sloupky se spojenými talířovými patkami a hladkými kalichovými hlavicemi s prstencem, nesoucími odstupněnou oblamovanou římsu, na kterou dosedá lomená archivolta tvořená oblouny, výžlabky a pruty profilu s hladkým tympanonem. Další tři portály, jednodužší, s půlkruhovou archivoltou, jsou v sakristii, severní zdi sev. lodi (hlavice s reliéfními listy a plody vinné révy) a jižní zdi jižní lodi.
 
Graficke pismenko Presbytář je zaklenut dvěma poli křížové žebrové klenby a paprsčitým závěrem. Žebra s vyžlabeným klínem se setkávají v hladkých kruhových svornících, dosedají na krycí desky kalichových hlavic na jednoduchých i svazkových příporách. Stěny presbytáře zdobí malby s výjevy ze života sv. Bernarda (1898) od Karla Brachtela a Karla Jobsta. V jižní zdi kněžiště je lomený portál s kamenným ostěním, vedoucí do sakristie, zaklenuté dvěma poli křížové žebrové klenby s kruhovými hladkými svorníky a jehlancovými konzolami v koutech. V severní zdi sakristie je pozdně gotický trezor s kovanými plášťovými dvířky a kamenným ostěním. Depozitář v patře sakristie je zaklenut dvěma poli křížové žebrové klenby, s kruhovými svorníky zdobenými mělkou rozetou.
 
Graficke pismenko Presbytář spojuje s hlavní lodí lomený triumfální oblouk, sálové trojlodí kostela je zaklenuto žebrovými klenbami na polygonálních pilířích, v hlavní lodi s římsou, v severní a jižní lodi s jehlancovými konzolami. Žebra s vyžlabeným klínem se sbíhají v kruhových svornících.
 
Graficke pismenko Vstup do barokní kaple Bolestné Panny Marie je bohatě zdobeným portálem s pilastry s hermovkami, s andílky na bočních volutách segmentového oblouku a u středové kartuše s mariánským monogramem. Vchod je chráněn umně tepanou mříží. Nad dvoukřídlou branou je kartuš se znaky strahovského kláštera a jeho opata. Kaple je zaklenuta lomenou kopulí s lunetami, zakončena polygonální lucernou. Stěny člení pilastry s hlavicemi, nesoucími průběžné římsové kladí. Kaple má bohatou štukovou výzdobu (autorem Giacomo Antonio Corbellini), kopuli zdobí také malby.
 
Graficke pismenko Hlavní oltář kostela je z roku 1777 se sochařskou výzdobou Václava Kovandy, s monumentálním obrazem Stětí sv. Jakuba od Johanna Nepomuka Steinera z r. 1763. U vítězného oblouku stojí protějškové retabulové oltáře z poloviny 18. století se sochařskou výzdobou od V. Kovandy.
 
Graficke pismenko Oltář sv. Jana Nepomuckého (retabul) zdobí obraz světce od Václava Jindřicha Noska, v retabulu protějšího oltáře je obraz Obláčka sv. Norberta od Michala Václava Halbaxe, oba obrazy jsou z období kolem roku 1705.
 
Graficke pismenko V kapli Bolestné Panny Marie je retabulový oltář z 30. let 18. století, ve středové nice s Pietou z 2. pol. 14. stol., kaple dále zdobena sochami svatých na konzolách a v nikách a autorsky odlišná dvojice horníků, snad z let 1741-49.
 
Graficke pismenko Ve východním závěru jižní lodi je oltář sv. Anny z konce 17. století se sousoším sv. Anny vyučující Pannu Marii ve střední nice, zdobený mj. v retabulu pozdně gotickými dřevořezbami. V severní boční kapli je oltář sv. Uršuly z 2. pol. 17. stol. a rokokový retabulový oltář.
 
Graficke pismenko Barokní kazatelna s kamennou pozdně gotickou podnoží, s gotickým točitým schodištěm, bohatě barokně zdobená (andílci, na vrcholu stříšky socha sv. Norberta).
 
Graficke pismenko Zlacenou, pozdně renesanční křtitelnici kalichovitého tvaru vyrobil norimberský zlatník Hans Hirtz r. 1599. Křitelnice je vyrobena z měděného tepaného plechu na železné konstrukci, s litými bronzovými prstenci a hermovkami, s tepanými a litými reliéfy a obrazy (biblické motivy, na víku alegorie, se znakem význ, měšťana Jakuba Seidenmelzera ze Seidenberku). H. Hirtz byl pravděpodobně autorem kovotepeckých částí a základ vytvořil vytvořil někdo jiný.
 
Graficke pismenko V kostele jsou dvoje barokní varhany od Václava Potůčka: velké na hudební kruchtě jsou z roku 1740, jejich skříň zdobí velké a malé figury andělů, hrajících na hudební nástroje a kartuš se znakem Kristýny Marie Josefy Goskové roz. Steinové.
 
Graficke pismenko Malé varhany v balustrovém parapetu kruchty v kapli Bolestné Panny Marie jsou z roku 1728, skříň zdobena akantovým motivem, s postavou anděla hrajícího na tympány.
 
Graficke pismenko V interiéru kostela jsou volně umístěny gotické sochy – dřevěná socha Madony s Ježíškem (kolem r. 1370), kamenná socha sv. Kateřiny, řadící se do okruhu krásných českých madon – vrcholné dílo tzv. krásného slohu (kolem r. 1400), kamenné sousoší Olivetské hory (80. léta 15. stol.), dřevěná postava sv. Jakuba Většího (konec 15. stol.) a trůnící Bůh Otec z výjevu korunování Panny Marie (z počátku 16. stol.).
 
Graficke pismenko Mezi cenná díla patří i kostelní obrazy, např. obraz Navštívení Panny Marie (1712) nebo pův. oltářní obraz Zvěstování Panny Marie (pol. 18. stol.).

Text: popis
23.10. 2012 - Eva Horáková podle Umělecké památky Moravy a Slezska 2., Bohumil Samek, Academia 1999; Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 2., Karel Kuča, Libri 1997