Graficke pismenko Gotický farní kostel sv. Jakuba Většího začal být stavěn krátce po vzniku města, patrně roku 1243. Z této doby pochází obvodní zdi trojlodí vč. základů věží atp. Někdy před rokem 1256 kostel vyhořel, při opravách bylo vybudováno (nebo jen prodlouženo) kněžiště se sakristií. Roku 1257 byl slavnostně vysvěcen olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku na farní kostel.

 
Graficke pismenko Kostel však byl dokončován ještě dalších pár let, jak lze usoudit z listiny z r. 1295 (v níž se píše o možnosti získání odpustku přispěním na stavbu či výzdobu kostela). Poč. 14. stol. byla dokončena stavba severní věže (63 m). V 80. letech 14. století byly vybudovány pilíře trojlodí, které bylo poté zaklenuto a byla vestavěna hudební kruchta, také byla předsazena předsíň a byla vystavěna šneková schodiště. Přibližně počátkem 15. století byla postavena jižní věž, která musela být brzy nato o celých 9 m snížena, neboť se díky nestabilnímu podloží začala naklánět. Údajně v letech 1425-36 bylo postaveno zvonicové patro jižní věže, do kterého byl r. 1563 zavěšen zvon Zuzana, druhý největší zvon na Moravě (vysoký 1,82 m, váží 7 086 Kg).
 
Graficke pismenko Na přelomu 15. a 16. století byl v sakristii vybudován mohutný, pozdně gotický trezor a vstup do sakristie byl opatřen novým portálem. V letech 1509 a 1513 byly přistavěny severní kaple, jižní boční chór byl rozdělen klenbou na kapli v přízemí a oratoř v patře. Při požáru roku 1523 se zřítila klenba východní kaple severní lodi, která byla nahrazena novou a současně byla také zvýšena severní věž. Roku 1561 se objevuje zmínka o věžníkovi, který na věži bydlel. Funkce věžníka byla zrušena až roku 1924.
 
Graficke pismenko Roku 1632 byl kostel obnoven. Při opevňování města (od r. 1645) byla stržena kaple sv. Václava za kostelem. Asi v 2. polovině 16. stol. byla do severní lodi vestavěna tribuna. Roku 1702 byla přistavěna osmiboká kaple Bolestné Panny Marie (v 30. letech 18. stol. vstup orámován portikem s mříží), počátkem 18. století bylo také stavebně upraveno západní průčelí kostela (portál, štít nad středním rizalitem).
 
Graficke pismenko Kostel byl původně obklopen hřbitovem, který byl zrušen roku 1784; několik náhrobníků ze zrušeného hřbitova bylo vsazeno do obvodových zdí kostela. Roku 1819 byla zbořena hřbitovní zeď.
 
Graficke pismenko V letech 1898-1900 byl kostel novogoticky puristicky upraven (projekt Richard Völkel) – byla zbořena tribuna v severní lodi a hudební kruchta byla upravena do dnešní podoby, kostel byl nově vymalován. Na stěnách kněžiště malby z r. 1898 – výjevy ze života sv. Bernarda od Karla Brachtela a Karla Jobsta. V letech 1905-06 byla ze středověkých zdí odstraněna omítka a zdivo bylo vyspárováno.
 
Graficke pismenko V letech 1922-24 byly obě věže kostela staticky zabezpečeny, r. 1987 byla zalíčena novogotická výmalba trojlodí.
 
Graficke pismenko Kostel má bohatou, převážně barokní výzdobu interiéru (obrazy, sochy, fresky), jejíž součástí je mimo jiné jedinečná Pieta z 2. pol.14. století, pozdně gotické plastiky sv. Jakuba a Boha otce (připisovány jihlavské řezbářské dílně) či tepaná zlacená renesanční křtitelnice (1599, norimberský zlatník Hans Hirt).

Text: historie
23.10. 2012 - Eva Horáková podle Umělecké památky Moravy a Slezska 2., Bohumil Samek, Academia 1999; http://tic.jihlava.cz; Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 2., Karel Kuča, Libri 1997