Graficke pismenko Jednolodní orientovaná stavba s podélným půdorysem, předsazenou hranolovou věží před západním průčelím, s odsazeným segmentovým presbytářem, ke kterému jsou z obou stran přistavěny sakristie a depozitář s oratořemi v patře.

 
Graficke pismenko Na jižní straně věže je točité schodiště, které vyčnívá půlválcem ze zdi. Jižní boční vstup do kostela je chráněn předsíní (hlavní vstup do kostela je podvěžím).
 
Graficke pismenko Fasády kostela zdobí zdvojené pilastry (západní průčelí s věží iónské pilastry), protáhlá okna jsou zakončena segmentovým záklenkem.
 
Graficke pismenko Presbytář je zaklenut konchou s výsečemi, sakristie a depozitář valeně s výsečemi, loď je sklenuta pruskými klenbami, dosedajícími mezi pasy na mohutné přízední pilíře, kryté pilastry završené římsovým kladím, podvěží je zaklenuto plackou. Hudební kruchta v západní části lodi je podklenuta plackami mezi pasy, nesenými hranolovými pilíři.
 
Graficke pismenko Hlavní oltář pochází z 1. poloviny 18. století (původně v dominikánském klášteře v Jihlavě). Obraz Oslava sv. Jakuba Většího v bohatě vyřezávaném rámu pochází patrně z r. 1827. Dvojice protějškových retabulových oltářů s obrazy sv. Eduarda a sv. Cecilie od Josefa Winterhaldera ml. (dat. 1801). Přízední kazatelna pochází z doby výstavby kostela. Vzácnou památkou je pozdně renesanční křtitelnice z doby před r. 1596 z měděného tepaného plechu (mj. na víku znaky Brtnických z Valdštejna a Kunštátů). Kopie Cranachovy pasovské Madony pochází údajně z roku 1685 (pův. v brtnické kapli Panny Marie Pomocné).
 
Graficke pismenko Lampa věčného světla pochází z doby kolem r. 1700, je bohatě zdobená akantem. Velké ciborium pochází z doby před r. 1600, je bohatě zdobené tepanými reliéfy (květy, ovoce, medailony 4 evangelistů, kartuše s kunštátským rodovým znakem a iniciálami KZ-ZK, Kateřiny Zajímačky z Kunštátu) a litými figurkami Malé Kalvárie.
 
Graficke pismenko Zvony ve věži jsou dílem Jana Jiřího Scheichela z roku 1760.

Text: popis
23.2. 2013 - E.H. podle Umělecké památky Moravy a Slezska 1., Bohumil Samek, Academia 1994