
Radkov byl sídlem drobné šlechty, která žila na místní tvrzi, jejíž pozůstatky, zvané Kočičí hrádek, se dochovaly dodnes. Nejstarší zmínka o zdejší faře (a tím i kostelu) pochází z roku 1360. Jednalo se zřejmě o nevelký gotický objekt s věží, v horní části dřevěnou. Jeho stavební vývoj je neznámý, jistě byl několikrát obnovován po živelných či válečných pohromách. Podrobnější zprávy o vývoji kostela pocházejí až z 18. století. Tehdy byl filiálním k Urbanovu u Telče. Roku 1717 kostel vyhořel natolik, že o jeho obnově, trvající do následujícího roku, se píše jako o novostavbě. Zřejmě však přežila řada konstrukcí, zejména spodní část věže. Od roku 1785 byla v Radkově opět samostatná farnost. To dalo podnět jak k rekonstrukci téměř zřícené farní budovy, tak i k další velké opravě kostela, znovu označované za novostavbu (po požáru 1799). Tehdy dostal kostel svůj dnešní vzhled ve stylu velmi opožděného… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.