Románskogotický kostel v Albrechticích u Sušice vznikl na místě starší stavby kolem roku 1240. Úpravy v poslední třetině 14. stol. a v letech 1778–1779, restaurován r. 1909.
Hlavní obrázek místa
Kostel od východu
© Ivan Grisa 09/2009
Kostel stojí na severním výběžku hory Sedlo nad centrem obce. Autem lze dojet a parkovat přímo u něj (odbočka ze silnice Sušice - Nezdice na jižním okraji obce). Ke kostelu vede odbočka z červené turistické značky Sušice - Žlíbek - Stachy. Kostel je přístupný během bohoslužeb, pravidelně v neděli od 11.30.
Ivan Grisa, 3.10. 2009
historie

Původní – zřejmě dřevěný – kostel v Albrechtci nad Albrechticemi u Sušice vysvětil r. 1179 salcburský arcibiskup Albrecht, syn českého krále Vladislava II. Král krátce předtím Albrechtice věnoval windberskému klášteru v Bavorsku. Tradičně je svěcení z r. 1179 vztahováno ke stávající stavbě, její gotické prvky však tuto možnost prakticky vylučují. Současný kostel pochází na základě stavebně historického průzkumu zřejmě z období kolem r. 1240. Je typově blízký okolním soudobým kostelům (např. Mouřenec, Petrovice), velmi pozoruhodné jsou zejména kružby ve velkých oknech jižní stěny lodi i presbytáře. V poslední třetině 14. století došlo ke stavbě sakristie a k novému zaklenutí presbytáře, které krátce poté pokryla dosud zachovaná nástěnná malba. Úpravy z let 1778–1779 znamenaly změnu severní části kostela (kaple, předsíň, tvar oken). V r. 1909 byl kostel restaurován.

Ivan Grisa, dle E. Poche a kol.: Umělecké památky Čech, svazek 4., Academia 1982 a D. Líbal: Katalog gotické architektury v ČR do husitských válek, Unicornis 2001, 3.10. 2009

Půdorys místa

půdorys kostela
© Karel Hostaš, Ferdinand Vaněk: Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém, sv. 12 Politický okres Sušický, Archaelogická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Praha 1900
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT), Albrechtice

Místa v okolí

 Sedlo
 židovský hřbitov
 synagoga
 Kašperk
 židovský hřbitov
 Pustý Hrádek
 Dlouhá Ves
 Dražovice
 Dražovice
 městský špitál
 hrobka rodiny Schmid
 Kámen neštěstí
 kostel sv. Václava
 kašna
 městské opevnění
 Voprchovský dům
 Žihobce
 kostel sv. Mořice
 Volšovy
 švédské hroby
 kostel sv. Mikuláše
 radnice
 kostel sv. Markéty
 Hrad u Strašína
 Záluží
 pranýř
 Vatětice
 Dolejší Krušec
 Svatobor
 Palvinov
 kostel sv. Václava
 sýpka a kalvarie
 Loučová
 Větrný kámen
 kostel sv. Vavřince
 smolná pec
 Tedražice
 Sluneční kámen
 Kojšice
 Královský kámen
 Hrádek u Sušice
 Kundratice
 Měsíční kámen
 Žichovice
 Horská synagoga
 Mačice
 Jiřičná
 kostel sv. Kateřiny
 Hrad pod Hrnčířem
 kostel sv. Martina
 kaple
 Lipová Lhota
 Maleč
 Petrovice
 židovský hřbitov
 Rabí
 synagoga
 Svojšice
 Dolejší Těšov
 kostel sv. Vintíře
 Budětice
 Vojnice
 Čejkovy
 Karlov
 Obří hrad
 Kašovice
 Kohoutí kříž
 Frymburk
 kaple sv. Vintíře
 Mokrosuky
 Miřenice
 rychta/fara/radnice
 Hlavňovice
 Ohrazenice
 Hvížďalka
 kostel sv. Mikuláše
 Velhartice
 židovský hřbitov
 Přečín
 Ujčín
 Kolinec
 Dobrš
 Tažovice
 kamenný most
 kaple sv. Jana a Pavla
 Nalžovy
 Hoslovice
 kostel sv. Klimenta
 Prácheň
 Dřešínek
 Zdíkov
 Štěchovice
 Kladruby
 Kladruby
 Rosenauerův mlýn
 Hauswaldkapelle
 Nemilkov
 Podměstský mlýn
 Podbranský mlýn
 kaple sv. Václava
 Zámecký mlýn
 Jindřichovice
 Horažďovice
 zámecký pivovar
 Pražská brána
 Jindřichovice
 Malonice
 Mlázovy
 Putkov
 Střelské Hoštice
 Boříkovy
 Poledník
 Hradiště
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost Albrechtice u Sušice
Strašín 1
342 01 Sušice
Tel: 376 587 274
Základní informace místa
ID místa: 8370
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 12.12.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama