Graficke pismenko Na místě současného litomyšlského hřbitova se v 17. století rozkládaly zahrady, kde se údajně scházeli nekatolíci z města i okolí. Tehdejší majitelka panství hraběnka Marie Anna Trauttmansdorffová tomu chtěla zabránit a nechala zde proto postavit katolický poutní kostel zasvěcený sv. Anně. Kostel byl postaven v raně barokním stylu na půdorysu kříže v letech 1670-1672, pravděpodobně podle projektu tehdejšího trauttmansdorffského stavitele Antonia Alfieriho. Hlavní oltář s obrazem sv. Anny pochází až z roku 1795, zatímco boční oltáře jsou původní z doby výstavby kostela. Koncem 18. století byl kostel stavebně upravován a opraven byl také r. 1878.

 
Graficke pismenko Již od 17. století se kolem kostela příležitostně pohřbívalo, častěji pak od doby Josefa II., který zakázal pohřbívání uvnitř městských hradeb. S konečnou platností sem byl hřbitov přestěhován r. 1831 a kostel sv. Anny se od té doby označuje jako hřbitovní. Na hřbitov se vstupuje z Prokešovy ulice monumentální novorenesanční branou z roku 1897. Kostel prošel nedávno rekonstrukcí a od roku 2012 opět slouží pro konání zádušních mší, příležitostně se tu konají bohoslužby i o různých svátcích.
 
Graficke pismenko Na hřbitově je pohřbena řada významných osobností Litomyšle, nejznámější z nich je spisovatelka Magdalena Dobromila Rettigová (1785-1845). Zmínku si zaslouží hrobky významných místních lékařů Františka Laška a Bedřicha Welze, pozornost upoutají i honosné hrobky rodin podnikajicích ve výrobě hudebních nástrojů (rodina Kallesů a Krahulců) nebo empírová hrobka hraběnky Henrietty Fünfkirchenové. Několik novějších hrobů zdobí sochařská díla Olbrama Zoubka.
 
Graficke pismenko Celý hřbitov se vstupní branou a kostelem sv. Anny je od roku 1958 zapsán na seznamu kulturních památek.

Text: historie
30.4. 2015 - Pavel Vlach (s použitím webu města Litomyšle a Průvodce městem Litomyšl, 2002)