Barokní jednolodní kostel z l. 1681–83 má hranolovou věž v záp. průčelí, pravoúhlý závěr se sakristií a oratoří po stranách. Neoslohově opraven v l. 1869–70. Oltář barokní rámový (1717), kazatelna z pol. 18. stol., cínová křtitelnice (1591), varhany (1766). U kostela barokní fara z 2. pol.17. stol.
Hlavní obrázek místa
kostel od východu
© Rodochrozit, 01/2013
Kostel je neorientovaný, jednolodní, obdélný, s pravoúhlým presbytářem, který má po stranách obdélnou sakristii a oratoř, s hranolovou věží nad západním průčelím. Průčelí člení niky se sochami krucifixu (r. 1870), Panny Marie a sv. Jana Evangelisty (z r. 1876) od kameníka Hartmanna z Olešnice. Presbytář je sklenut křížově, loď je sklenuta třemi poli valené klenby do pásů. Oratoř byla empírově upravena r. 1847. Pod kruchtou je čtvercová kaple Čtrnácti svatých pomocníků. Zařízení kostela je barokní a rokokové – hlavní oltář je barokní, rámový, z roku 1717, s obrazem od J. Hellicha (z r. 1878) mezi sochami sv. Jana Evangelisty, sv. Petra, sv. Pavla a Jana Nepomuckého (zřejmě z roku 1717). Boční oltář Panny Marie je z pol. 18. století, se sochou od Bř. Kafky (1954). Asi z r. 1739 jsou oltáře sv. Jana Nepomuckého a sv. Anny. Kazatelna pochází z poloviny 18. století. Původní křížová cesta z roku 1765 byla nahrazena novou v letech 1857–1858 od umělců F. Sidoně a rychnovského maliře Hikrlíka (zastavení č. 10., 13. a 14., přemalováno r. 1878 J. Scheiwlem. V kapli Čtrnácti sv. pomocníků je oltář z roku 1723. Varhany pocházejí z r. 1766 (od J. Streissla z Králík). Cínová křtitelnice renesanční z r. 1951 (vyrobil ji Václav Konvář). Fara u kostela je barokní z 2. poloviny 17. století, obdélníková jednopatrová stavba, v 1. patře malovaný trámový strop.
Rodochrozit, E.H. podle Umělecké památky Čech 3., Emanuel Poche a kol., Academia 1980, 27.1. 2013
historie

Raně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele byl postaven v letech 1681–1683, v letech 1869–1870 byl pseudoslohově opraven. Vnitřní zařízení kostela je barokní a rokokové. U kostela stojí barokní fara z 2. poloviny 17. století.

E.H. podle Umělecké památky Čech 3., Emanuel Poche a kol., Academia 1980, 29.1. 2013

Královéhradecký kraj,  Rychnov nad Kněžnou  (RK), Solnice

Místa v okolí

 Solnice
 Kvasiny
 Černíkovice
 Černíkovice
 židovský hřbitov
 Skuhrov
 Rychnov nad Kněžnou
 socha sv. Marka
 kašna
 radnice
 synagoga
 Lično
 Uhřínovice
 Hoděčín
 Skalka
 Rychmberk
 Nový hrad
 Chábory
 zámecký zvěřinec
 Osičina
 kostel sv. Víta
 Častolovice
 kostel sv. Jiří
 Kostelec nad Orlicí
 Hříště
 Kostelec nad Orlicí
 Villa Nova Uhřínov
 kostel sv. Vavřince
 Hlodný
 židovský hřbitov
 kaple Panny Marie
 Vamberk
 kamenný most
 Muzeum krajky
 kostel sv. Prokopa
 pomník Rampepurdy
 Peklo
 kaple sv. Anny
 kaple na rozcestí
 Doudleby nad Orlicí
 kostel sv. Kateřiny
 kaple sv. Anny
 sousoší Piety
 Přepychy
 Bolehošťská Lhota
 Opočno
 pivovar
 úřední dům
 kostel Panny Marie
 kostel sv. Václava
 Opočno – MPZ
 měšťanská škola
 sousoší sv. Floriana
 mariánský sloup
 radnice
 Vlastivědné muzeum
 Hluky
 dům č. p. 134
 mariánský sloup
 letohrádek
 pivovar
 kostel sv. Ducha
 dům č. p. 141
 palmový skleník
 Vrbice
 židovský hřbitov
 Pěčín
 Týniště nad Orlicí
 Obchodní mlýn
 vodárenská věž
 Očelice
 Týniště nad Orlicí
 Dobřany
 kostel sv. Mikuláše
 Velešov
 kostel sv. Vavřince
 Potštejn
 socha Panny Marie
 Potštejn
 Litice nad Orlicí
 Přestavlky
 zvonička
 Litice nad Orlicí
 pivovar
 Borohrádek
 Těšnov
 Vranov
 Na Velké Deštné
 Šerlišský mlýn
 kostel sv. Kateřiny
 Helvíkovice
 Černčice
 kaple sv. Antonína
 Veliny
 kostel sv. Mikuláše
 Hradce
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost Solnice
ThMgr. P. Artur Kamil Różański, duchovní správce farnosti
Zámecká 203
517 01 Solnice
http://www.farnost-solnice.net
info@farnost-solnice.net
Základní informace místa
ID místa: 11069
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 29.1.2013
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama