Barokní kostel z let 1734–1738, dle projektu B. Scottiho a A. Luraga. Na průčelí sochy F. Weisse, v interiéru fresky od de Risiho.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 10/2008
Jednolodní obdélníkový kostel se zaobleným presbytářem. Sakristie a oratoř jsou přistavěny na severní straně. Na západním průčelí jsou niky se sochami z dílny Františka Ignáce Weisse, který vytvořil i vnitřní řezbářskou a sochařskou výzdobu. K vytvoření freskové výzdoby byl přizván vlašský malíř de Rissi. Od něj jsou fresky Narození a Smrt sv. Jana Křtitele na stropě lodi, vytvořené1737–1738. V presbytáři jsou dva chiaroscurové obrázky a stropní freska Boha Otce se čtyřmi evangelisty. Oltářní obraz z doby kolem roku 1740 je dílem Jana Heslera z Prahy a je podobný oltáři pražského kostela sv. Jiljí. Uprostřed lodi je hrobka s ostatky prvního osovského faráře a panských úředníků. Varhany jsou dílem Ondřeje Nűderleho z Nepomuku. Zvony z roku 1567od mistra Brikciho sem byly přeneseny ze Skřipele.
Milan Caha (zdroj: Poche E. a kol. Umělecké památky Čech, díl 2. (K-O), Academia, Praha 1978), 25.10. 2008
historie

Osov patřil po staletí do farnosti sousední obce Skřipel. Tam stál kostelík, který spolu se vsí od roku 1232 patřil ostrovskému klášteru. V 17. století byl starý skřípelský kostel značně zanedbaný a hrozilo jeho zřícení, což bylo pohnutkou k vybudování nového kostela v Osově. Kostel Narození sv. Jana Křtitele, vybudovaný v letech 1734–1738 ve stylu vrcholného baroka, nechal postavit hrabě Jan Adolf Kounic. Plány vypracoval Bartolomeo Scotti a po jeho smrti 1. února 1737 převzal vedení stavby Anselmo Martino Lurago. Základní kámen byl položen 18. dubna 1734. Vysvěcen byl 28. září 1738 Zikmundem Ignácem Quardinianem. V roce 1741 byla na žádost hraběte Kounice ustavena osovská farnost, k níž byla přičleněna i původně farní ves Skřipel. Kostel byl významně opraven ve 40. letech 20. století. V 90. letech 20. století byl kostel opakovaně vykraden, zmizela většina původního barokního vybavení.

Milan Caha (zdroj: Poche E. a kol. Umělecké památky Čech, díl 2. (K-O), Academia, Praha 1978), 25.10. 2008

okruhy, vstupné

Pravidelné bohoslužby - neděle 10.30 hod.

23.10. 2008

Středočeský kraj,  Beroun  (BE),

Místa v okolí

 Osov
 Viereckschanze
 kaple
 Neumětely
 Neumětely
 Šemíkův pomník
 Všeradice
 synagoga
 mariánský sloup
 Hradec
 Studený vrch
 kostel sv. Mikuláše
 Suchomasty
 židovský hřbitov
 Bacín
 Libomyšl
 kaple sv. Anny
 Památník padlým
 sladovna
 Tmaň
 židovský hřbitov
 Lochovice
 kostel sv. Jiří
 Lochovice
 kostel sv. Ondřeje
 Koněpruské jeskyně
 synagoga
 Kotýz
 Plešivec
 Liteň
 Obora
 Svinaře
 Korno
 židovský hřbitov
 kaple sv. Anny
 Ostrý
 kaple sv. Blažeje
 synagoga
 Jince
 Popovice
 radnice
 Otmíče
 muzeum Výtopna Zdice
 kostel sv. Mikuláše
 Dobříš
 zámecké zahrady
 židovský hřbitov
 Buková u Příbramě
 Vargač
 Čertův most
 kaple sv. Prokopa
 kostel sv. Mikuláše
 Králova stolice
 Tetín
 kostel sv. Ludmily
 Králův Dvůr
 Tihava
 Tetín
 kaple
 Pičín
 jeskyně Nad Kačákem
 Na Pišťáku
 lom Alkazar
 Budňanská skála
 Hluboš
 kostel sv. Palmácia
 kostel sv. Jiljí
 Hořovice
 městské opevnění
 Městská hora
 Muzeum Českého krasu
 Hořovice
 Karlštejn
 Zajíčkův mlýn
 Beroun
 děkanství
 radnice
 Záhorsko
 synagoga
 sloup odsouzenců
 pivovar
 kostel sv. Václava
 Mníšek pod Brdy
 Velká hospoda
 Bubovické vodopády
 synagoga
 lom Malá Amerika
 Děd
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Rocha
 Dlouhá Lhota
 kostel sv. Tomáše
 Točník
 Solvayovy lomy
 synagoga
 židovský hřbitov
 boží muka
 kaple sv. Vojtěcha
 pivovar
 kostel sv. Stanislava
 Žebrák
 lom Velká Amerika
 Drahlín
 Valdek
 Brandejsova hrobka
 Starý Knín
 Brunclíkův mlýn
 Dobřichovice
 Karlík
 rozhledna Máminka
 Lužce
 kostel sv. Martina
 Třebotov
 kostel sv. Kateřiny
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost Řevnice
nám. Jiřího z Poděbrad 20
252 30 Řevnice
Tel: 257 721 861
http://www.revnice.farnost.cz
Základní informace místa
ID místa: 6933
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 25.10.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama