Graficke pismenko Kostel je orientovaná jednolodní stavba obdélníkového půdorysu, s rovně ukončeným kněžištěm, na severní straně je kněžiště odsazeno, s věží. Na severní straně je mariánská kaple. K jižní zdi kněžiště přistavěna nová sakristie čtvercového půdorysu, na ní navazuje nový depozitář a jižní předsíň. V podvěží je původní sakristie a nad ní panská oratoř; ke které vede ze zámku krytá chodba. V  ose západního průčelí je předsíň, chránící hlavní vstup do kostela.

 
Graficke pismenko Loď kostela je valeně zaklenutá v pěti polích se styčnými lunetami, vítězným obloukem spojena s presbytářem.
 
Graficke pismenko Vnitřní výbava kostela je převážně rokoková. Z období 30 let 18. stol. je retabulum hlavního oltáře, boční oltář sv. Kateřiny, mramorová, bohatě tvarovaná křtitelnice (románský fragment kamenné křtitelnice je uložen v mariánské kapli) , reliéfy bohatě zdobená kazatelna (dat. 1735) se znaky Marie Anny Nüberové a Anny Žofie roz. Hermannové, na parapetu schodiště reliéf kázání sv. Jana Křtitele, na kazatelně kázání malého Ježíše Krista v chrámě, kázání sv. Pavla. Stříšku zdobí dodatečně přidaní andílci a socha Krista Dobrého pastýře). Z období po polovině 18. století jsou tři boční oltáře s obrazy od Josefa Tadeáše Rottera, Františka Vavřince Korompaye a Josefa Ignáce Havelky. Uprostřed retabula hlavního oltáře obraz Narození Panny Marie od Josefa Ignáce Havelky, dále jej zdobí dřevořezby sv. Josefa a Judy Tadeáše na bocích oltáře, v nástavci plastika Boha Otce v oblacích s andílky od neznámého řezbáře. Ten je podle všeho autorem i kazatelny a bočního retabulové oltáře sv. Barbory se sochou sv. Barbory uprostřed, po stranách s postavami sv. Šebestiána a sv. Rocha, v lodi jsou další tři podobné retabulové oltáře patrně od stejného autora – oltář Čtrnácti sv. pomocníků, Oltář sv. Františka Xaverského s obrazem sv. Floriána od J. T. Rottera (hlavní obraz světcovy smrti od neznámého umělce) a oltář sv. Antonína Paduánského s hlavním obrazem zřejmě od F. V. Korompaye a kasulový obraz od J. T. Rottera. Pod hlavním oltářem je alianční erb Franiška Augusta z Waldorfu (†1754) a Marie z Freyenfelsu. Varhanní skříň z konce 17. století je zdobená figurami andílků a akantovým pásem se stuhami.
 
Graficke pismenko Bohoslužebná roucha z 18. stol., zdobená vyšívanými květy.

Text: popis
19.9. 2012 - E. Horáková podle Umělecké památky Moravy a Slezska 2., Bohumil Samek, Academia 1999