Kašna z r. 1686, dílo kameníka Francesca della Torre a sochaře Jeronýma Kohla, je zdobena lvími hlavami, římskými bohy Merkurem, Vulkánem, Neptunem a Herkulem a dalšími alegorickými postavami.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 01/2008
Pískovcová nádrž ve tvaru čtyřlístku je zdobena festony, lvími hlavami (podle kterých dostala své druhé jméno), maskarony a kartušemi s císařským monogramem „L“ (Leopold I.). Uprostřed je trojstupňové sochařské dílo – nejníže jsou čtyři postavy antických bohů – Merkura, Vulkána, Neptuna a Herkula, v prostředním stupni jsou dvě sochy Tritonů a na vrcholu je koule držená třemi lvy. Na vrcholu ještě bývala habsburská orlice, byla však odstraněna po zániku Rakousko-Uherska v roce 1918.
Milan Caha (zdroj: A. Ederer, J.Uxa, Pražské kašny a fontány, Libri 2004), 29.1. 2008
historie

Barokní Kohlova kašna se nachází na druhém nádvoří Pražského hradu. Byla postavena roku 1686 za panování Leopolda I. Po určitou dobu byla považována za dílo Arnošta Heidelbergera. Dnes je za autora označován sochař Jeroným Kohl (iniciály H.K. – tedy Hieronymus – Jeronym – Kohl na Vulkánově soše objevil archivář Jan Herain). Autorem kamenických prací je Ital Francesco Bartolomeo della Torre. Kašna byla důležitou součástí vodního hospodářství hradu; byla největší z hradních nádrží a výraznou úlohu sehrála v případě požárů a obléhání. Vodu do ní přiváděl jedlovými trublkami královský hradní vodovod (vybudovaný 1550 – 1573) z Brusnice a z rybníka pod letohrádkem Hvězda. V roce 1982 byla kašna zrestaurována.

Milan Caha (zdroj: A. Ederer, J.Uxa, Pražské kašny a fontány, Libri 2004), 29.1. 2008

Hl.m.Praha,  Hl.m.Praha  (AB), Praha 1-Hradčany

Místa v okolí

Nahrávám místa v okolí
Načítám seznam míst
Základní informace místa
ID místa: 5983
Typ místa: ostatní
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 29.1.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama