Klášter premonstrátů s kostelem Zvěstování Panně Marii v Teplé

Graficke pismenko Klášter založil v tehdy spoře obydleném náhorním území roku 1193 velmož Hroznata jako naplnění papežského dispensu na účast v křížové výpravě. Původně dřevěné budovy nahrazovaly postupně kamenné objekty (kostel vysvěcen 1232). Roku 1380 zdecimoval komunitu i široké okolí mor. Od té doby se na Tepelsku i v klášteře zvyšoval podíl německy mluvících osadníků.

 
Graficke pismenko Na rozdíl od většiny českých klášterů přečkal tepelský i díky své odlehlé poloze poměrně úspěšně husitské války, druhá polovina 15. století je dokonce považována za dobu rozkvětu. Těžkou ranou pro komunitu bylo šíření luterství v 16. století.
 
Graficke pismenko Po druhé pražské defenestraci se v klášteře na útěku ukrývali Vilém Slavata a pražský arcibiskup Jan Lohelius. Klášter byl během třicetileté války několikrát vydrancován (falcká vojska, Švédové 1641, 1648), devastaci dovršil požár roku 1659.
 
Graficke pismenko Na tyto události navázala po stabilisaci poměrů v zemi velkolepá barokní obnova, která se dotkla celého klášterního komplexu. Klášter byl politickým, hospodářským i kulturním centrem celého okolí, jeho působnost zasahovala do bližších i vzdálenějších míst (řízení gymnasia v Plzni od roku 1804, založení Mariánských Lázní). Rozvíjela se zdejší proslulá knihovna.
 
Graficke pismenko Rozvoj kláštera pokračoval i během 19. století, projevil se stavebními úpravami v letech 1888–1909 (nejprve hospodářské budovy, poté nová budova knihovny a klášterního musea).
 
Graficke pismenko Roku 1945 byli odsunuti němečtí příslušníci konventu, klášter byl osazen českými premonstráty pod vedením převora H. J. Tyla. O pět let později komunitu rozehnala státní bezpečnost a klášter obsadila armáda. Až roku 1958 byl zpřístupněn kostel a knihovna pro turistické prohlídky, celý komplex byl postupně devastován, čemuž nezabránil ani odchod armády roku 1978.
 
Graficke pismenko Převor Tyl byl roku 1988 tajně zvolen opatem, do kláštera se vrátil v prosinci 1989. Od roku 1990 komunita postupně objekty opravuje tak, aby sloužily jak řeholnímu životu, tak umožňovaly jeho hospodářskou stabilitu.

Text: historie
24.7. 2009 - Ivan Grisa, dle webové stránky kláštera