Graficke pismenko Kaple sv. Václava v Kněževsi je původně barokní z r. 1736 a byla zbudována nákladem jezuitského semináře sv. Václava v Praze. Rozšířena a obnovena byla nákladem obce novorománsky r. 1882. Je obdélná s obdélným presbytářem se zaoblenými nárožími, členěna obloučkovým vlysem a lizénami. V průčelním rizalitu je polokruhový portál a kruhové okno. Presbytář i loď jsou sklenuty plackou. Na střeše je otevřená zvonička s kamennou polopostavou sv. Václava.

 
Graficke pismenko Oltářní obraz sv. Václava namaloval v Praze působící malíř Josef Mathauser (1846-1917), rodák ze Staňkova na Domažlicku, který byl ve své době významným malířem portrétů a náboženských i historických obrazů. V r. 2014 byly při rekonstrukci kaple objeveny nástěnné malby z r. 1904, které byly zrestaurovány.
 
Graficke pismenko Na oltářním obraze lze vidět knížete a kněze sv. Václava se štítem, na němž je zobrazena svatováclavská orlice na stříbrném štítu v černé barvě s plaménky, vyšlehujícími z celého těla. Křídla jsou poseta jetelovými lístky, tedy znakem českých knížat a králů z rodu Přemyslovců užívaným do r. 1253.
 
Graficke pismenko Na levé straně kaple zpola nad mramorovou černou deskou se jmény obětí 1. světové války je umístěna socha sv. Václava. Na hlavě drží knížecí korunu a v pravé ruce praporec s maltézským osmihrotým křížem, což je odznak maltézských rytířů, rytířského a špitálního řádu sv. Jana Jeruzalémského, nejstaršího řádu římskokatolické církve, později johanitů, účastníků a ochránců křížových výprav. V českých zemích je zobrazován od 12. století. Řád poskytuje dodnes zdravotní a sociální služby.
 
Graficke pismenko V blízkosti kaple se nachází ještě zvonice, novobarokní stavba z r. 1802.
 
Graficke pismenko Kníže a světec Václav je odedávna považován za patrona Kněževsi. Koná se tu každoroční svatováclavské posvícení. Za rybníčkem Ouvalkou, jinak prameništěm Únětického potoka, se na zdi objektu č. p. 14, jenž původně patřil strahovskému klášteru, zachovala freska, znázorňující rytíře-knížete sv. Václava na bílém koni. Rytíř ztělesňoval ideál bojovníka a křesťana, nejslavnější osobnost českých dějin. Bílý kůň byl odedávna považován Slovany za posvátné zvíře. Vznešený rytíř drží v pravé ruce kopí, nejstarší žerďovou bodnou zbraň. Je ozbrojen, ale má vlídnou mladou tvář. Jeho vzpřímená postava na koni je imponující zjev. Freska má tvar podkovy s ornamenty, v pozadí je Budeč s nejstarší slovanskou školou. Před důležitými bitvami si české vojsko brávalo do pole kopí sv. Václava a praporec sv. Vojtěcha.
 
Graficke pismenko V Kněževsi byly původně barevné freskové obrazy dva. Druhý však podlehl nepříznivým povětrnostním vlivům a od r. 2002 se již na budově staré zájezdní hospody nenalézá. Tato budova patřila rovněž klášteru strahovskému.

Text: historie
18.5. 2017 - Jiří Špaček (zdroj: Umělecké památky Čech 2, Academia 1978 a web obce)