historie kaple sv. Markéty

Graficke pismenko Nezaručená tradice o kostelíku tvrdila, že vznikl na místě první svatyně, založené Bočkem z Obřan, což se neshoduje s autentickým vylíčením situace kronikářem Jindřichem Žďárským. První písemná zmínka o tomto kostele, tehdy vlastně kapli sv. Markéty u brány, je však teprve z r. 1352 v listině, jíž udělil lanzenský biskup návštěvníkům klášterních kostelů ve Žďáře odpustky. Teprve z r. 1368 je první zmínka o tom, že se v tomto kostelíku konaly úkony farní.

 
Graficke pismenko Tento stav trval až do zrušení farní fce do r. 1786. Na kresbě Zemanově z r. 1678 je kaple zachycena s onou neumělostí a schematičností, s níž tato kresba zobrazuje všechny klášterní budovy, avšak přece jen se z ní dá soudit, že to byla poměrně velká stavba, vlastně kostelík obdélného půdorysu s obdel., pravoúhle uzavřeným kněžištěm se sedlovou střechou a sankusníkovou vížkou nad lodí, a že vněm patrně stavebně vyznívaly v podstatě asi ještě gotické formy, v nichž byl založen a zbudován. Požár v r. 1689 mu asi příliš neuškodil pro jeho odlehlost, a proto se v něm po opravě odbývaly všechny služby Boží, dokud nebyly provedeny opravy na značně porušeném chrámu konventním. Opat Edmund Wagner, který vystřídal v opatské fci Zaunmúllera, se snažil, aby kostel sv. Markéty byl znovu důstojně vybudován pravděpodobně ve spojení s výstavbou ostatních budov, kterou měl v úmyslu provést Podle některých zpráv, stalo se to ještě za opata Wagnera, ale již v době, kdy Václav Vejmluva byl klášterním hospodářem, že po zbourání staršího kostelíka bylo začato r. 1701 se stavbou. Zatím co podle starší zprávy o tom, že stavbu nového barokního kostela provedl kutnohorský stavitel Spinetti, bylo až doposud tomuto stavit. mistru připisováno i autorství návrhu, objevil se názor, že stavba byla provedena Spinettim podle návrhu Santiniho. K roku 1701 se uvádí, že malíř Simon Gionima vymaloval obraz sv. Markéty pro hlavní oltář tohoto kostelíka, a že roku 1705 Tomáš Šabart ze Žďáru vytvořil oltářní obraz sv. Kříže, pozlatil tabernakl a vymaloval na něj kromě sv. Mikuláše a sv. Bernarda postavy 12 apoštolů. Z této skutečnosti a také z toho, že byl kostel r. 1708, tedy už za opata Vejmluvy, opatřen sochařskými pracemi asi od žďárského Steinbubla a vybaven varhanami od varhanáře Jana Čermáka z Chrudimi, lze soudit, že v této době byla barokní novostavba zcela dokončena. Tento kostel u brány káštera, určený původně pro světské osoby, kterým nebylo u cisteriáků dovoleno užívat řádového konventního kostela, existuje dnes přestavěn na světské obydlí, ve které byl změněn po roce 1802. Protože byl kostel později po odsvěcení a po prodeji soukromníkovi k nepoznání změněn přestavbami, neposkytuje dnes možnost slohového rozboru. Nejpodrobněji je zachycena tato stavba na skice rajhradské z doby před polovinou 18. stol. jako úměrná centrální stavba, vestavěná do obvodní zdi kláštera vlevo od hlavní brány, na půdoryse pravidelného osmiúhelníka s širokým, rovněž osmibokým tamburem, prolomeným osmi okny a zakončenými širokou zvlněnou bání. Roku 1784 dochází ke druhému zrušení kláštera a Vavřinec Anderle, administrátor kostelíka sv. Markéty, přechází do konventního kostela, a to r.1786, kdy byl také odsvěcen a r. 1802 odprodán místnímu sládkovi Antonínu Stobovi za 401 zl., který jej v roce 1806 přepustil za 600 zl. krejčímu Janu Ronovskému.

Text: historie
20.11. 2003 - Dr. Metoděj Zemek Dr.Antonín Bartušek:DĚJINY ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU, Krajské nakladatelství, Havlíčkův Brod 1956, díl II.,částII,str.56-58.