
Na klenbě kostela je jedna ze tří hlavních fresek věnovaná wehrmachtu. Jsou zde vidět němečtí vojáci v typických přilbách a uniformách, kteří hrdě odcházejí na frontu, zranění se vracejí z boje a nakonec hrdinně umírají v rukách statečných ošetřovatelek. Fresková výzdoba kostela pochází z druhé poloviny třicátých let minulého století a byla dokončena v roce 1940. Hrdinství německých vojáků je třeba zdůrazněno tím, že německý voják podává občerstvení raněnému a zajatému francouzskému vojákovi. Konečný skutečný výsledek německého válečného dobrodružství však dopadl poněkud jinak. Další renovace celého kostela proběhla v šedesátých a sedmdesátých letech, na freskách ale nic nezměnila. Ač je samotný kostel zobrazen v mnoha publikacích, nikde odkaz na tyto fresky nelze najít. Malbami se nikdo nechlubí. V kapli platí zákaz fotografování.
Nedaleko Waldsassenu najdeme Kapli Nejsvětější Trojice, Dreifaltigkeitskirche Kappl, významnou okrouhlou barokní stavbu. Architektem současné podoby kaple byl Georg ze slavné pražské rodiny architektů Dienzenhoferů. Jak bylo v barokní době zvykem, komponoval celou stavbu na základě mystického čísla tři. Postavil tři kulaté věže vyrůstající z jednoho základu, klenbu rozdělil na tři části, po stranách postavil ve výklencích tři oltáře. A to všechno velebí trojjediného boha. Kaple Nejsvětější Trojice spadá do oblasti působení velkého a známého cisterciáckého kláštera Waldsassen. Kaple se stavěla od roku 1684 na místě mnoha dřevěných kaplí, které tu od začátku dvanáctého století stavěly v sepjetí s waldsassenským klášterem.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.