Tzv. Kounovské řady leží přibližně jižně od hradiště Roviny. Zhruba 14 víceméně souběžných řad severojižního směru, dlouhých až 340 m, je tvořeno menšími neopracovanými křemencovými a slepencovými kameny. Podle nejuznávanější teorie jde o pravěký kalendář a observatoř.
Hlavní obrázek místa
© Jiří Čížek 02/2004

Kamenné řady u Kounova

Jsou jedinou známou kulturní památkou tohoto druhu ve střední a východní Evropě. Podle mohutnosti stavby, rozmístění řad i plochy největších balvanů jsou považovány za stavbu prvních zemědělců z mladší doby kamenné. Jedná se o astrononomický kalendář, podle kterého se dal určovat východ slunce o letním a zimním slunovratu. Místo je to skutečně zajímavé, dnes je vyznačena naučná stezka s podrobným popisem.
21.2. 2004
popis

Tzv. Kounovské řady leží přibližně jižně od hradiště Roviny. Zhruba 14 víceméně souběžných řad severojižního směru, dlouhých až 340 m, je tvořeno menšími neopracovanými křemencovými a slepencovými kameny. Je pravděpodobné, že během let byly řady různě poškozovány a větší kameny ostraňovány. V 70. letech 20. století zde údajně proběhla velmi nešetrná těžba dřeva, která památce jistě neprospěla – a to přesto, že jsou jako "kultovní místo" zapsány na seznamu nemovitých památek od 3. 5. 1958.

Iva K., 2.3. 2015

historie

Racionalita versus mystika

Jak lze očekávat u památek tvořených přírodními materiály – tudíž prakticky nedatovatelnými – vyskytuje se mezi laiky i odborníky mnoho teorií, které se pohybují od naprostého opomíjení jakýchkoliv zmínek o rituálech, tradicích a mystice, až k opačnému extrému vymýšlení nepravděpodobných a romantických teorií. Pravdou je, že dokud někdo nesestaví stroj času, řady si tajemství svého vzniku a funkce uchovají. Nicméně – podle nejuznávanější teorie jde o pravěký kalendář a observatoř.

Iva K., 2.3. 2015

Půdorys místa


Výřez z cedule u místa
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Ústecký kraj,  Louny  (LN), Domoušice

Místa v okolí

 Roviny, Na Rovinách
 kostel sv. Víta
 Džbán
 Pravda
 Domoušice
 fara
 sýpka
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Matouše
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Václava
 Třeskonice
 Hradiště
 kostel sv. Markéty
 kostel sv. Markéty
 Hřivice
 Travertinová kupa
 kostel sv. Gotharda
 Tuchořice
 kaple sv. Prokopa
 Líčkov
 Dub
 Krušovice
 kostel sv. Václava
 Lipno
 kostel sv. Martina
 Rychvald
 kostel sv. Jakuba
 Kozojedy
 Dřevíč
 Louštín
 Hradiště
 kaple sv. Václava
 Želeč
 kostel sv. Václava
 Husův sbor
 kostel sv. Jiljí
 menhir Zakletý mnich
 Olešná
 kostel sv. Martina
 Divice
 Vinařice
 Železniční muzeum
 židovský hřbitov
 Dobříčany
 Nový hrad
 Kolešovice
 Hlavačov
 pivovar
 bojiště u Rakovníka
 kaple sv. Anny
 Strkovice
 Mradice
 Stekník
 Měcholupy
 kostel sv. Barbory
 Dreherův pivovar
 synagoga
 kostel sv. Jiljí
 železniční most
 kostel sv. Jiří
 Vrbice
 kostel sv. Mikuláše
 kaple sv. Rocha
 pivovar
 Samsonův dům
 synagoga
 Vysoká brána
 mariánský sloup
 radnice
 Libořice
 dům cisterciáků
 Pražská brána
 Francouzský kříž
 Milošice
 Rybňany
 socha T. G. Masaryka
 Senomaty
 smírčí kříž
 sokolovna
 kostel sv. Havla
 Drahúš
 kostel sv. Vojtěcha
 židovský hřbitov
 kostel sv. Vavřince
 Milčeves
 kostel sv. Štěpána
 židovský hřbitov
 Milčeves
 Cítoliby
 silniční most
 židovský hřbitov
 vodárenská věž
 Pšovlky
 Postoloprty
 pivovar
 stará radnice
 nová radnice
 kostel sv. Václava
 židovské ghetto
 Kornhauz
 Stará papírna
 kostel sv. Jakuba
 archeologický skanzen
 Chmelový maják
 Mackova hora
 evangelický kostel
 synagoga
 městské hradby
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Petra
 městské hradby
 kostel sv. Klimenta
 barokní špitál
 kostel sv. Mikuláše
 kostel Matky Boží
 kostel sv. Václava
 Louny – MPR
 silniční most
 kaple sv. Václava
 Staňkovice
 stará radnice
 inundační most
 synagoga
 Dreherův pivovar
 Toužetín
 kaple
 kostel Všech svatých
 Oráčov
 Blšany u Loun
 větrný mlýn
 Tobiášův vrch
 Libočany
 kostel sv. Vavřince
 zatopený lom
 Hasen-Marterl
 socha sv. Floriána
 menhir Baba
Základní informace místa
ID místa: 546
Typ místa: ostatní
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 21.2.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama