Pevnost z konce doby bronzové, z 8.–6. stol. př. n. l., stojící na útesu nad mořem. Osídlena do 10 stol. n. l. Zachovala se hradba z kamene kladeného nasucho s branou, chráněná příkopy a valy. Uvnitř stojí kamenný klochán (9.–10. stol.). V souvislosti s erozí útesu hrozí postupný zánik pevnosti.
hradiště, zachovalý, přístupno v návštěvních hodinách, Jihočeský kraj, Netolice
Rekonstrukce bývlého přemyslovského hradiště ranného středověku 10. - 13. století na vrchu sv. Ján v památkové zóně v Netolicích. První zmínka o netolickém hradě pochází z Kosmovy kroniky v roce 981.
hradiště, zachovalý, přístupno v návštěvních hodinách, Zlínský kraj, Modrá
V místě původního velkomoravského osídlení byl vybudován archeoskanzen. Zachycuje hypotetickou rekonstrukci sídliště rozděleného na mocenskou, fortifikační, církevní a hospodářskou část. Jsou zde naučná představení, pokusné tavby kovů, výroba keramiky, zemědělská výroba i archeologický výzkum.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Hl.m.Praha, Praha 6-Dejvice
Výběžek s malou zříceninou nad Vltavou byl sídlištěm již v pozdní době kamenné. R. 1650 zde byl postaven viničný lis, později přestavěn na letohrádek, ve 40. l. 18. st. byl vypálen. R. 1858 při stavbě železnice jej upravili na romantickou zříceninu.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Dolní Hradiště
Hradiště Babina je známo odborné veřejnosti teprve od roku 1940, ale zkoumáno je teprve od 80. let dvacátého století. Nálezy keramiky datují archeologové do doby bronzové. Patří k nejméně prozkoumaným archeologickým lokalitám u nás.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Konstantinovy Lázně
Slovanské výšinné hradiště ze střední doby hradištní ( 8.–9. století), valy a příkop zachované zejména na jižní straně. Menší plocha na severozápadě byla zřejmě samostatně opevněná akropole,. V lese pod hradištěm mohylové pohřebiště se 45 mohylami.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Petrohrad
Existenci hradiště na Vlčí hoře u Bílence dokládá zbytek zemního valu a artefakty, získané při povrchových sběrech. Ty datují jeho existenci v období mladší doby kamenné až střední doby bronzové.
hradiště, zaniklý, volně přístupno, Ústecký kraj, Bílina
Přemyslovské hradiště bylo od 10. do počátku 13. století správním střediskem tzv. bílinské provincie. Jako první z knížecích správních hradů přešlo do vlastnictví šlechtice – v r. 1237 jej získal oblíbenec Václava I. Ojíř z Frýdberka.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Březina
Hradiště Biskoupka nese částečné valové opevnění, východní prostor zaujal ve středověku Ježův hrad. Nálezy z doby kultury lužických popelnicových polí a též středověkého zaměření. Lokalita zatím nebyla podrobně zkoumána.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Slovensko, Nitransky
Významné raně středověké mocenské centrum, vybudované někdy na přelomu 8. a 9. stol., bylo za dobu své existence dvakrát násilně zničeno, poprvé se tak stalo na počátku 9. a poté v 10. stol. Velmi významná archeologická lokalita upravena jako archeoskanzen.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj
Hradiště z doby jevišovické a horákovské kultury, na výrazném kopci asi 1,5 km severozápadně od Bosonoh. Zachovány náznaky opevnění. Lokalita je zalesněna a leží mimo turistické trasy.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Boudy
Halštatsko-laténské hradiště vybudované v době mezi 7. stol. až 2. pol. 5. stol. př. Kr. Hradiště nemělo pravděpodobně sídelní roli, sloužilo jako refugium či svatyně. Zachoval se vnitřní val, místy až 13 m široký, vnější val je málo zřetelný.
hradiště, zaniklý, volně přístupno, Slovensko, Trnavský
Slovanské nížinné hradisko zřejmě z 9.-10. stol. v lokalitě zvané Veleš se původně nacházelo na pravém břehu v záhybu řeky Moravy. Některé nálezy nasvědčují i mladšímu osídlení. Lokalita nebyla dosud odborně a systematicky prozkoumána.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Březí
Halštatské hradiště nedaleko obce Březina na okrese Praha – východ. Bylo považováno za slovanské, výzkum J. Kudrnáče z šedesátých let prokázaly starší původ. Velmi dobře dochovaný systém valů a příkopů.
