Zámky k objevení, neváhejte vyrazit do přírody

Renesanční zámek postavený v letech 1568–72 na místě někdejšího hradu Schellenberg. Jako lovecké zázemí saských Wettinů sloužil do roku 1772, poté degradace na sklad chmele a obilí, sídlo úřadů a obydlí jejich zaměstnanců. Od r. 1952 muzejní využití.

Zámek byl zbořen roku 2011. Na jeho místě se dodnes nachází zcela neodklizená hromada suti.

Dnes chátrající pozdně barokní zámek postavený v roce 1786 za Jana Heřmana z Herreitu, obsahující ve svém zdivu konstrukce tvrze z 15. stol.

Barokní zámek vystavěl r. 1737 Kryštof Norbert Voračický z Paběnic. Je to podélná jednopatrová budova, se středním dvoupatrovým rizalitem, vrcholícím v trojúhelníkovém štítě, obrácený hlavním průčelím do zahrady. V současné době velice chátrá.

Zaniklý barokní zámek, kterému předcházela renesanční tvrz z přelomu 16.–17. století. Zámek byl postaven v roce 1690 Vančury z Řehnic a v roce 1911 byl zbořen a nahrazen nedalekou secesní vilou.

Zámek vznikl přestavbou tvrze r. 1583. R. 1670 byla opět přestavěna na dvoupatrovou budovu se 4 křídly. Přestavba v letech 1869-77 překryla starší stavební fáze. Dnes jsou zachovány pseudorenesanční a pseudogotické prvky.

Zaniklý zámek v areálu bartovického dvora na nejvyšším místě Bartovic. Zámek spolu s dvorem vznikl v 1. po. 17. stol. za Skrbenských z Hříště. Ptrně v polovině 19. stol. bezestopy zanikl. Jeho přesné místo není dodnes známo.

Tvrz přestavěná Jiřím Čížovský r. 1586 na zámek. Kolem r. 1681 upraven barokně Odkolky z Újezdce a v r. 1755 Janem Kryštofem Burkhardtem de Klee klasicistně. Necitlivé úpravy v druhé polovině 20. století.

Renesanční zámek z 16. stol. postavený Čížovskými z Čížova, od přelomu 16. a 17. stol. slouží jako úřednická budova. Později mírně barokně upraven.

Zřícenina klasicistního loveckého zámečku, vybudovaného koncem 18. stol. v oboře Bažantnice, patřící k někdejšímu svijanskému panství, které v té době vlastnili Valdštejnové. Dnes v majetku Ekologického sdružení Alternativa 3000 plánujícího obnovu\ objektu.

Kúria (skromnější sídlo šlechty {zámek}) Ambrovec postavená v 1. pol. 17. stol. je kulturní památkou. Posledním majitelem byl Zoltán Ambro. V r. 1988 bylo v objektu otevřeno muzeum Beckova pod správou Trenčianskeho muzea.

Kúria (skromnější sídlo šlechty na Slovensku) pod hradním bradlem vznikla snad někdy v 17. stol. a v 2. třetině 19. stol. došlo k rozšíření. Po celou známou historii sloužila jako hostinec s ubytováním. Mnohokrát byla upravována, naposled v letech 2004-2007 pro potřeby penzionu.

Renesanční kúria (skromnější sídlo šlechty) s výrazným nárožním arkýřem vznikla spojením starších budov v 16. století. Patřila šlechtickému rodu Pongráců a později ji vlastnil rod Dubnických. Dnes je objekt s č. p. 3 v soukromém vlastnictví a probíhá jeho rekonstrukce.

Kúria (skromnější sídlo šlechty) byla postavena zřejmě někdy v 17. stol. Patřila hornouherskému rodu Medňanských. Dne 23. května 1852 se zde narodil malíř Ladislav Medňanský. Stavba později sloužila jako župní sirotčinec. Dnes bar s ubytováním a dům majitelů.

Dne 23. dubna 1852 se v dnes již zaniklém sídle Medňanských narodil uznávaný malíř Ladislav Medňanský. V 1. polovině 20. stol. bylo sídlo neznámého stáří opuštěno a v 50.- 60. letech 20. stol. jej obyvatelé rozebrali na stavební materiál.