Tvrze k objevení, neváhejte vyrazit do přírody

Tvrz Cuknštejn vystavěl v letech 1489–1491 vladyka Vilém Pouzar z Michnic. Za českého stavovského povstání 1618–20 zpustošena císařskými vojáky a darována generálu hraběti Karlu Bonaventurovi Buquoyovi. Dnes probíhá postupná rekonstrukce.

Replika venkovského velmožského sídla (curie) z obd. 12.–13. stol. Stavba dvorce a řemeslnické osady postupně vzniká. Autory projektu „Curia Vítkov“ jsou Ladislav Tomič, archeolog Mgr. Petr Hejnal a historik Mgr. Pavel Suchánek, PhD. Projekt realizuje občanské sdružení Curia Vítkov.

Přesný rok, kdy byla původní dřevěná tvrz postavena, není znám; snad to bylo v letech, kdy byla obec uváděna jako součást vyšehradské kapituly. Zánik tvrze lze datovat pravděpodobně někdy po roce 1595. Dnes na jejím místě stojí stodola.

Tvrz postavil Vilém z Čachrova v letech 1380 - 1390. Po r. 1446 přestala sloužit jako sídlo majitele a zpustla. R. 1566 tvrz koupil a obnovil Jan Bohuchval z Hrádku. V 2. pol. 18. st. sloužila jako sýpka. Dnes je ve špatném stavu.

Zaniklá tvrz, prvně zmiňovaná ve 14. stol., kdy byla sídlem vladyků z Částkova. Postavena byla snad Vlčkem nebo jeho synem Jaroslavem. Později byla tvrz připojena ke Kunovicím a r. 1497 se zmiňuje jako pustá. Na jiném místě byla postavena tvrz nová (uvádí se v l. 1570–1637), ta zanikla před r. 1667.

Zaniklá tvrz. Prvně je zmiňována r. 1358 kdy patřila Hrutovi z Čechočovic. Dalšími majiteli byli Vok či Ctibor z Čechočovic či r. 1371 Boček ze Slavic. Když byla r. 1499 koupena Zdeňkem a Burianem z Valdštejna a připojena k brtnickému panství, přestala sloužit jako sídlo a postupně zanikla.

Tvrz v Čechovicích je prvně připomínána r. 1310 při soupisu Plumlovského panství, poslední zmínka je z r. 1379. Její osud, podoba i umístění nejsou známy.

Tvrze v obci Čechy se nacházely v místech velkého dvora nad potokem Moštěnkou. Starší tvrz není v pramenech zmiňována,předpokládá se však, že byla založena ve 14. století. První zmínka o mladší tvrzi pochází z roku 1561, kdy patřila rytířům z Kokor.

Terénní náznaky, na zahradě při jižní straně ostrožny, po tvrzi ze 14. stol. postavené snad za Vintíře z Čejkov. V 17. stol. byl statek připojen ke statku Nalžovské Hory, tvrz začala chátrat a v pol. 19. stol. byla stržena.

Tvrz postavena kolem r.1300. Koncem 15. stol. byla rozšířena. V 16. stol. byl vybudován dvorní trakt . V r. 1730 bylo sneseno druhé patro jižního křídla. Objekt tvrze byl v letech 1973-1982 zrekonstruovaný.

Tvrz v Čelechovicích na Hané je písemně zmíněna roku 1381. Psával se po ní rod z Čelechovic. Zanikla buď splynutím s hospodářským dvorem či z jiného důvodu. V 15.-16. století je již uváděn pouze dvorec, který stával u dnešního cukrovaru.

Přestavěná budova renesančního panského sídla postaveného po r. 1593 Arnoštem Vitanovským z Vlčkovic, r. 1685 přikoupena i se vsí Ditrichštejny k panství ve Vlachově Březí. Zachovány tři různé druhy zajímavé sgrafitové výzdoby fasád.

V r. 1318 se píše Jan z Talmberka jako Jan z Černčic. V r. 1405 první zmínka o tvrzi. Za husitských válek patří Arnoštu z Kácova, jeho potomci se psali jako Černčičtí z Kácova. Když r. 1527 prodává Jan Černčický z Kácova panství Vojtěchovi z Pernštejna, tvrz se uvádí jako pustá.

Lichoběžný pahorek jádra a mohutný příkop vodní tvrze Koldů ze Žampachu. Tvrz postavena v polovině 14. st., v 15. století sídlem kališníka a odbojníka Jana ml. Koldy ze Žampachu. Po dobytí vojsky poděbradské jednoty r. 1457 již nebyla obnovena.

Sporný objekt, není jisté, jestli jde o tvrz, nebo o pozůstatky z třicetileté války. Nedávno zde byly nalezeny střepy ze 14. století, což by dokazovalo, že skutečně jde o pozůstatky tvrze.