Hledání turisticky zajímavých míst
Klíčové slovo
Hledání podle klíčového slova. 
Počáteční písmeno
Země
Typ místa
Stav místa
Přístupnost
Služby
tvrz
Nechtěli jste spíše vypsat seznam všech mostů?
Nalezeno celkem 1014 záznamů, 7 / 68 stran, vyhledáno za 0.1 sec
Vitice 295.0 m. n.m.
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Vitice
Velmi málo zřetelné tvrziště na výrazné ostrožně severozápadně od vsi. Není o ní písemných zpráv, gotickou tvrz prokázal až archeologický průzkum. Centrální plochu tvrziště zabírá pole, nepatrné zbytky opevnění na přilehlých svazích.
Drahanovice 247.0 m. n.m.
Černá věž
tvrz, zachovalý, přístupno v návštěvních hodinách, Olomoucký kraj, Drahanovice
Pozůstatky tvrze se zachovanou Černou věží. První zmínka z r. 1351. V 15. st. pobořeno husity, v r. 1481 opět postaveno. Pozdější renesanční podobu dali tvrzi Stvolové, kteří ji drželi od r. 1520. Počátkem 70. let 20. st. byla věž opravena.
Libomyšl
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj
Zaniklá tvrz. Obec se prvně zmiňuje r. 1370 v držení Oldřicha a Smila. Poč. 15. stol. zde seděl Stach z Doubku, poté Habart z Vraného a jeho syn Vilém. Za něj se r. 1454 prvně připomíná tvrz. R. 1482 ji koupili Vamberští z Rohatce. Tvrz, zmiňovaná ještě r. 1543 postupně ztratila význam a zanikla.
Boskovštejn 355.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, přístupno v návštěvních hodinách, Jihomoravský kraj
Obdélná tvrz s nárožními věžicemi vznikla v 1. pol 16. st. a na renesanční sídlo přestavěna poč. 17. st. Do r. 1670 platila za rytířské sídlo. Poč. 18. st. upravena na sýpku. v 80. l. 20. st. prošla rekonstrukcí.
Křepenice 359.0 m. n.m.
tvrz, zachovalý, přístupno příležitostně, Středočeský kraj, Křepenice
Původní tvrz ze 13 století kde pobýval Jakub Krčín z Jelčan, který ji zakoupil v roce 1580 a po renezanční přestavbě r. 1584 ji přejmenoval na Nový hrádek Krčínov na Křepenicích. Ves Křepenice se připomíná poprvé již r. 1045.
Neprobylice 190.0 m. n.m.
Dolní tvrz
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Středočeský kraj, Neprobylice
Zaniklá tvrz. R. 1397 získal dolní část vsi Pech z Neprobylic. R. 1437 se Pechova vdova Anna vdala za Vaňka z Hřivic. Ten postavil tvrz, na které sídlili jeho potomci více než sto let. V r. 1560 v majetku Mikuláše Kozelky z Hřivic, ten ji prodal r. 1572 Václavovi Pětipeskému. Poté tvrz zanikla.
Pičín
tvrz, zachovalý, nepřístupno, Středočeský kraj
Tvrz, postavená patrně ve 13. stol. Pičín se uvádí v majetku Přemysla Otakara II., který ho daroval Bavorům ze Strakonic. R. 1320 darován maltézskému řádu. Tvrz se uvádí až r. 1473. Přibl. v 16. stol. přestavěna na dvoupatrovou budovu. V pol. 18. stol. byla připojena k Hluboši a upravena na sýpku.
dolní hrádek
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Horní Lhotice
Téměř zaniklá tvrz, jedna ze dvou tvrzí ve vsi Horní Lhotice. Podle nálezů keramiky se odhaduje, že se zde žilo ve 13. stol. Písemné prameny se o tvrzi nezmiňují, není tedy známo, kdo ji postavil a jaká byla její další historie.
Přímělkov
tvrz, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina, Přímělkov
Téměř zaniklá tvrz. V Přímělkově bývaly tvrze dvě, starší se označuje jako „Hrádek“. Byl založen v 2. pol. 13. stol. pány z Rokštejna či Střížovci. R. 1378 se při prodeji majetku pánů z Rokštejna markraběti Janu Jindřichovi uvádí pustý - dle nálezů archeol. výzkumu vyhořel. Hrádek postupně zanikl.
Myšlín
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Středočeský kraj, Myšlín
Zaniklá tvrz, prvně zmíněna r. 1371 kdy ji vlastnil Mikuláš z Myšlína a z Kolovrat. Poté nastalo časté střídání majitelů, za Kostků z Postupic se r. 1465 Myšlín dokonce zmiňuje jako hrad. V 16. stol. byl Myšlín připojen ke Komornímu Hrádku a tvrz nevyužívaná zanikla. R. 1547 se uvádí jako pustá.
Bransouze
Bransouzy
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina
Terénní zbytky tvrze. Poč. 15. st. jsou uváděni vladykové z Bransouz, obce ze 13. st. zvané dříve Bransudy, a tak tvrz je nejpozději z poč. 15. st. Zničena byla za česko-uherských válek, nebyla obnovena. Zachovány jsou valy a části zdiva.
Dašovice
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina
Dobře zachovalý reliéf tvrze, zaniklé vsi a jejího ohrazení. Tento sídelní komplex, zatím neprozkoumaný, patří k nejlépe dochovaným podobným místům u nás.
Horní Lhotice
Horní hrádek
tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Vysočina, Horní Lhotice
Zaniklá tvrz, tzv. „Horní hrádek“ patřila pravděpodobně k Jakubovu. Přímé zmínky o tvrzi chybí. Na Jakubově je doložen místní vladycký rod, r. 1368 se zmiňuje Záviš, poslední z tohoto rodu. R. 1417 se odtud psal Jan Šelenberk, poté byla tvrz připojena ke Kralicím a nejpozději tehdy byla opuštěna.
