Hradit k objeven, nevhejte vyrazit do prody

Klíčové slovo
Hledání podle klíčového slova.

Počáteční písmeno
Země
Typ místa
Stav místa
Přístupnost místa
Služby spojené s místem

Nastaven filtr
Zrušit filtr
hradiště
Nechtěli jste spíše vypsat seznam všech most?
Nalezeno celkem 205 záznamů, 10 / 14 stran, vyhledáno za 0.37 sec
 Hradiště sv. Hypolita
330.0 m. n.m.
Znojmo-Hradiště, Peltnperk, Pöltenberg
hradiště, přestavěno, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Znojmo
Výšinné hradiště na ostrožně vysoko nad řekou Dyjí naproti historickému jádru Znojma. Osídleno již v době kamenné, v 8. stol. Slovany vystavěno hradiště. Důležité mohutně opevněné velkomoravské centrum s 2 odkrytými kamennými kostely. Zaniklo násilně vypálením Maďary v pol. 10. stol.
 Kostolec
220.0 m. n.m.
Ducové
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Slovensko, Trnavský
Hradiště velatické kultury z mladší doby bronzové (1300-1100 př. n. l.). Znovu osídleno Slovany v době Velkomoravské říše (9. stol.). Od 10. do 19. stol. sloužilo jako hřbitov. Dnes ve správě Balneologického muzea v Piešťanech.
 Čekyně II
280.0 m. n.m.
Nad Rozsypanou skálou, hradisko
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Přerov VII - Čekyně
Hradiště Čekyně II je nedávno nalezená nevelká pravěká opevněná lokalita z období kultur lužických popelnicových polí s dochovanými relikty opevnění, kterou v r. 1999 objevil M. Plaček. Opevnění patrně mělo sloužit pouze jako příležitostné útočiště.
 Čekyně I
275.0 m. n.m.
Hrubý les, Hradisko
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Přerov VII - Čekyně
Výšinné opevněné hradisko osídlené v období eneolitu, pozdní době bronzové - době halštatské (přesněji HB, HC) je archeologicky cenná lokalita s dochovanými relikty opevnění. Archeologicky zkoumáno v letech 1984 a 1999-2000. Kulturní památka.
 Doudleby
450.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihočeský kraj, Doudleby
Raně středověké hradiště v terénních náznacích na základě sporadických nálezů lze klást do 2. pol. 10. stol. První zmínka k r. 981 v Dalimilově kronice je patrně mylná. Od počátku patřilo knížatům z rodu Přemyslovců a tvořilo starobylé správní centrum jižních Čech až do konce 12. stol.
 Stavenice
315.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Stavenice
Zřejmě příležitostně využívaná opevněná lokalita, chráněná mohutným valem a příkopem, snad sloužila jako raně středověký hrad či kultovní místo. Nálezy jej datují do období od 2. pol. 10. stol. až do 12. stol.
 Týn nad Bečvou
370.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Týn nad Bečvou
Výšinné pravěké hradisko s dochovanými relikty opevnění datované do období pozdní doby bronzové - slezské fáze kultury lidu popelnicových polí (HB -1000 až -750). Zda opevnění zabíralo pouze jihozápadní část temene nebo celý hřbet kopce, není známo.
 hradisko sv. Klimenta
460.0 m. n.m.
Osvětimany I, Klimentek
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Zlínský kraj, Osvětimany
Výšinné opevněné hradisko a jedno z nejstarších poutních míst, jež je hluboce spjato s moravskou historií. Doklad velkomoravského výšinného opevněného sídliště s dochovanými relikty opevnění, osídleného nejpozději od pol. 9. stol., je kulturní památkou.
 Skrbeň
225.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Olomoucký kraj, Skrbeň
Orbou narušená lokalita nížinného hradiska obývaného již v období neolitu a eneolitu, opevněná v době bronzové, využívána v době halštatské a velkomoravské, byla původně chráněna okolními mokřady, příkopem a snad i valem.
 Moravičany
260.0 m. n.m.
hradiště, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Moravičany
Předpokládané nížinné opevněné sídliště bez terénních stop bylo zkoumáno v l. 1961 a 1963. Nálezy dokládají kulturní vrstvy z 11.-13. stol. a ve dvou sondách byly zjištěny stopy soudobého opevnění. Od r. 1958 je lokalita chráněna jako kulturní památka.
 Štěpánovská hora
600.0 m. n.m.
Stepanerberg, Švédské šance
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Ústecký kraj, Štěpánov
Štěpánovská hora nad vesnicemi Hrobčice a Štěpánov nese na jihozápadním úbočí přírodní památku a zbytky výrazných valů s příkopy pravěkého hradiště. Bylo obývané lidmi štítarské kultury, žijícími necelých tisíc let před Kristem.
 Lažánky
330.0 m. n.m.
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Lažánky
Raně středověké opevnění přirozeně chráněné ze tří stran prudkými srázy. V místě přístupové šíje ostrožnu chránil příčný val a příkop a po obvodu bylo zřejmě opevnění lehké konstrukce. Nálezy datují osídlení do 11. a 12. stol.
 čtyřúhelníkové valy
350.0 m. n.m.
Kokrdov, Na Kokrdech, Hagenowna, Viereckschanzen
hradiště, terénní náznaky, volně přístupno, Středočeský kraj, Rakovník
Čtyřúhelníkové valy Kokrdov jsou pozůstatkem keltského sakrálního místa z doby laténské. Obdobu obětiště můžeme nalézt na více místech střední i západní Evropy. Původně mělo dvě stavební fáze a zemní zbytky využili ve středověku husité jako opevněný tábor.
 Věrovany
210.0 m. n.m.
hradiště, zaniklý, volně přístupno, Olomoucký kraj, Věrovany
V obci Věrovany se mělo kdysi rozkládat nížinné opevněné sídliště chráněné příkopem a palisádou, případně i valem. Lokalita osídlená v době bronzové, v časném slovanském období i ve starší době hradištní, byla opevněna až v mladší době hradištní. Dnes je prostor značně poškozen novodobou zástavbou.
 čtyřúhelníkové valy
450.0 m. n.m.
Švédské šance, Žižkův tábor, Ležení krále Jiříka z Poděbrad, Viereckschanzen
hradiště, terénní náznaky, nepřístupno, Středočeský kraj, Mšecké Žehrovice
Čtyřúhelníkové valy jsou součástí lichoběžníkového zemního kultovního objektu v lese nedaleko vsi Mšecké Žehrovice. Archeologický průzkum, prováděný v 70. a 80. letech 20. století dr. N. Venclovou, prokázal keltské osídlení. Patří k největším podobným objektům u nás.