pevnost, bunkr, zachovalý, nepřístupno, Česká republika, , Olomouc-Chválkovice, Olomouc-Chválkovice
Fort II ve Chválkovicích byl budován od podzimu r. 1854 jako součást fortového věnce kolem pevnosti Olomouc. Stavba byla dokončena v r. 1856. V r. 1866 proběhly úpravy. Fort II jako jediný slouží dodnes armádě. Nemovitá kulturní památka.
pevnost, bunkr, chátrající, přístupno v návštěvních hodinách, Česká republika, , Olomouc-Radíkov, Olomouc-Radíkov
Pevnost šestiúhelníkového půdorysu jako byla součástí opevnění Olomouce. Vystavěna v letech 1871 - 1876 podle projektu kapitána Karla rytíře von Peche.
pevnost, bunkr, zachovalý, nepřístupno, Česká republika, , Bystrovany, Bystrovany
Fort IV je zachovalá pevnůstka fortového věnce kolem olomoucké pevnosti. V zemní podobě byla pevnůstka vybudována roku 1850, ale kvůli nevhodnému podloží pro zděnou přestavbu byla srovnána se zemí. V letech 1856 - 1866 byl postaven zděný fort IV na jiném místě.
pevnost, bunkr, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Polsko,
Nepatrné relikty vojenské strážnice vystavěné r. 1790 při Rak.-Prus. hranici. Zaniká již v 18. stol., kdy se stává oblíbeným turistickým cílem. Výborný výhled severně na Szczelinec Welki – „Velkou Hejšovinu“, nejatraktivnější část Stolových hor.
pevnost, bunkr, zachovalý, přístupno příležitostně, Česká republika, , Olomouc-Nová Ulice, Olomouc-Nová Ulice
Pevnůstka byla vybudována souběžně s fortem Galgenberg v l. 1838-1846 podle návrhu podplukovníka Emanuela Zitty. Tyto objekty se staly prvními forty olomoucké pevnosti. Objekt vlastnila armáda až do r. 2011, kdy byl převeden do majetku Fakultní nemocnice v Olomouci, které slouží jako archiv.
pevnost, bunkr, terénní náznaky, přístupno v návštěvních hodinách, Česká republika, , Olomouc-Holice, Olomouc-Holice
Pevnůstka byla postavena v letech 1856–1862 jako součást předsunutého fortového věnce kolem olomoucké pevnosti. V r. 1866 rozšířena. Do r. 1921 sloužila jako sklad vojenského materiálu a poté postupně zbořena. Mezi dochovanými valy je arboretum.
pevnost, bunkr, terénní náznaky, nepřístupno, Česká republika, , Olomouc-Holice, Olomouc-Holice
Pevnůstka byla vybudována v l. 1857- 1863 podle projektu podplukovníka Ladislava Mareše jako součást předsunutého fortového věnce kolem olomoucké pevnosti. Později sloužila jako sklad vojenského materiálu a poté byla postupně zbořena.
pevnost, bunkr, terénní náznaky, volně přístupno, Česká republika, , Olomouc-Holice, Olomouc-Holice
Terénní náznaky po železničním fortu VII postaveném souběžně s železničním fortem č. I někdy v letech 1854-1867 zprvu jako zemní a později zděný. Zajímavostí těchto dvou totožných fortů bylo, že se skládaly ze dvou částí, mezi nimiž procházela železnice, proto se nazývají též dvojforty.
pevnost, bunkr, terénní náznaky, nepřístupno, Česká republika, , Olomouc-Holice, Olomouc-Holice
Pozůstatky zemního fortu vybudovaného na podzim r. 1854 jako součást fortového věnce kolem pevnosti Olomouc. V r. 1866 byla kompletně přestavěna. Při stavbě dálnice na přelomu 20.-21. stol. byl do té doby dobře zřetelný reliéf pevnůstky poničen. Dodnes jsou patrné jen zbytky valu.
pevnost, bunkr, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Polsko,
Zříceniny pevnosti, kterou nechal vystavět v letech 1790–95 podle plánů Gustava von Rauch pruský král Fridrich Vilém II. na ochranu hranice Slezska proti rakouské armádě. Opuštěna a rozebrána byla ve 2. polovině 19. století.
pevnost, bunkr, zachovalý, nepřístupno, Česká republika, , Olomouc-Slavonín, Olomouc-Slavonín
Fort XI byl vybudován v l. 1850-1854 na Zlatém vrchu u Slavonína v rámci předsunutého fortového věnce pevnosti Olomouc. Jeho předností je stav, má zachované i kaponiery nazývané kočičí uši.
pevnost, bunkr, zachovalý, přístupno příležitostně, Česká republika, , Olomouc, Olomouc
Součást věnce pevností kolem olomoucké citadely, postaven v l. 1850–54. Nikdy nebyla vystavena útoku nepřítele. Sloužila jako kasárna, muniční sklad, dělostřelecká laboratoř i vězení. Objekt v soukromém vlastnictví v současné době prochází náročnou rekonstrukcí, připravuje se instalace muzea.
pevnost, bunkr, zaniklý, volně přístupno, Česká republika, , Křelov, Křelov
Stavba fortu byla zahájena koncem podzimu r. 1850. V r. 1854 přibyly dřevěné sruby s příručními prachárnami. K zesílení opevnění došlo r. 1866. V té době měl 14 děl a sloužilo zde 230 mužů. Později pevnůstka postupně chátrala. V 90. l. 19. stol. byla srovnána se zemí a nezůstaly po ní žádné stopy.
pevnost, bunkr, chátrající, přístupno příležitostně, Česká republika, , Olomouc-Neředín, Olomouc-Neředín
Stavba fortu začala r. 1850 a koncem r. 1854 byl zcela dokončen. 15. července 1866 byla z fortu vedena dělostřelecká palba na 2. pruskou armádu. Od r. 1866 až do 2. pol. 20. stol. sloužil jako kasárenský a skladový objekt. V současnosti je v soukromém vlastnictví a slouží k paintballovým hrám.
Habsburská pevnost Fort XVII. - Habsburská pevnost Fort XVII. v Křelově u Olomouce
fort II 
Mapa