pevnost, bunkr, zachovalý, nepřístupno, Česká republika, Olomoucký kraj, Olomouc-Chválkovice, Olomouc-Chválkovice
Fort II ve Chválkovicích byl budován od podzimu r. 1854 jako součást fortového věnce kolem pevnosti Olomouc. Stavba byla dokončena v r. 1856. V r. 1866 proběhly úpravy. Fort II jako jediný slouží dodnes armádě. Nemovitá kulturní památka.
pevnost, bunkr, chátrající, přístupno v návštěvních hodinách, Česká republika, Olomoucký kraj, Olomouc-Radíkov, Olomouc-Radíkov
Pevnost šestiúhelníkového půdorysu jako byla součástí opevnění Olomouce. Vystavěna v letech 1871 - 1876 podle projektu kapitána Karla rytíře von Peche.
pevnost, bunkr, zachovalý, nepřístupno, Česká republika, Olomoucký kraj, Bystrovany, Bystrovany
Fort IV je zachovalá pevnůstka fortového věnce kolem olomoucké pevnosti. V zemní podobě byla pevnůstka vybudována roku 1850, ale kvůli nevhodnému podloží pro zděnou přestavbu byla srovnána se zemí. V letech 1856 - 1866 byl postaven zděný fort IV na jiném místě.
pevnost, bunkr, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Polsko, dolnośląskie
Nepatrné relikty vojenské strážnice vystavěné r. 1790 při Rak.-Prus. hranici. Zaniká již v 18. stol., kdy se stává oblíbeným turistickým cílem. Výborný výhled severně na Szczelinec Welki – „Velkou Hejšovinu“, nejatraktivnější část Stolových hor.
pevnost, bunkr, zachovalý, přístupno příležitostně, Česká republika, Olomoucký kraj, Olomouc-Nová Ulice, Olomouc-Nová Ulice
Pevnůstka byla vybudována souběžně s fortem Galgenberg v l. 1838-1846 podle návrhu podplukovníka Emanuela Zitty. Tyto objekty se staly prvními forty olomoucké pevnosti. Objekt vlastnila armáda až do r. 2011, kdy byl převeden do majetku Fakultní nemocnice v Olomouci, které slouží jako archiv.
pevnost, bunkr, terénní náznaky, přístupno v návštěvních hodinách, Česká republika, Olomoucký kraj, Olomouc-Holice, Olomouc-Holice
Pevnůstka byla postavena v letech 1856–1862 jako součást předsunutého fortového věnce kolem olomoucké pevnosti. V r. 1866 rozšířena. Do r. 1921 sloužila jako sklad vojenského materiálu a poté postupně zbořena. Mezi dochovanými valy je arboretum.
Pevnůstka byla vybudována v l. 1857- 1863 podle projektu podplukovníka Ladislava Mareše jako součást předsunutého fortového věnce kolem olomoucké pevnosti. Později sloužila jako sklad vojenského materiálu a poté byla postupně zbořena.
pevnost, bunkr, terénní náznaky, volně přístupno, Česká republika, Olomoucký kraj, Olomouc-Holice, Olomouc-Holice
Terénní náznaky po železničním fortu VII postaveném souběžně s železničním fortem č. I někdy v letech 1854-1867 zprvu jako zemní a později zděný. Zajímavostí těchto dvou totožných fortů bylo, že se skládaly ze dvou částí, mezi nimiž procházela železnice, proto se nazývají též dvojforty.
Pozůstatky zemního fortu vybudovaného na podzim r. 1854 jako součást fortového věnce kolem pevnosti Olomouc. V r. 1866 byla kompletně přestavěna. Při stavbě dálnice na přelomu 20.-21. stol. byl do té doby dobře zřetelný reliéf pevnůstky poničen. Dodnes jsou patrné jen zbytky valu.
pevnost, bunkr, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Polsko, śląskie
Zříceniny pevnosti, kterou nechal vystavět v letech 1790–95 podle plánů Gustava von Rauch pruský král Fridrich Vilém II. na ochranu hranice Slezska proti rakouské armádě. Opuštěna a rozebrána byla ve 2. polovině 19. století.
pevnost, bunkr, zachovalý, nepřístupno, Česká republika, Olomoucký kraj, Olomouc-Slavonín, Olomouc-Slavonín
Fort XI byl vybudován v l. 1850-1854 na Zlatém vrchu u Slavonína v rámci předsunutého fortového věnce pevnosti Olomouc. Jeho předností je stav, má zachované i kaponiery nazývané kočičí uši.
Součást věnce pevností kolem olomoucké citadely, postaven v l. 1850–54. Nikdy nebyla vystavena útoku nepřítele. Sloužila jako kasárna, muniční sklad, dělostřelecká laboratoř i vězení. Objekt v soukromém vlastnictví v současné době prochází náročnou rekonstrukcí, připravuje se instalace muzea.
pevnost, bunkr, zaniklý, volně přístupno, Česká republika, Olomoucký kraj, Křelov, Křelov
Stavba fortu byla zahájena koncem podzimu r. 1850. V r. 1854 přibyly dřevěné sruby s příručními prachárnami. K zesílení opevnění došlo r. 1866. V té době měl 14 děl a sloužilo zde 230 mužů. Později pevnůstka postupně chátrala. V 90. l. 19. stol. byla srovnána se zemí a nezůstaly po ní žádné stopy.
Stavba fortu začala r. 1850 a koncem r. 1854 byl zcela dokončen. 15. července 1866 byla z fortu vedena dělostřelecká palba na 2. pruskou armádu. Od r. 1866 až do 2. pol. 20. stol. sloužil jako kasárenský a skladový objekt. V současnosti je v soukromém vlastnictví a slouží k paintballovým hrám.
Habsburská pevnost Fort XVII. - Habsburská pevnost Fort XVII. v Křelově u Olomouce
fort II 
Mapa