hrad, zachovalý, přístupno v návštěvních hodinách, Rumunsko, Braşov
Hrad založen r. 1377 snad v místech starší pevnosti. Od r. 1378 sloužil uherským králům a od r. 1920 jako sídlo panovníků Rumunského království. V l. 1987-1993 prošel rekonstrukcí. V r. 2009 bylo znovu otevřeno muzeum. Hrad se stal známým díky románu irského spisovatele Brama Stokera „Drákula“.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Slovensko, Trnavský
Zřícenina hradu ze 13. st. Původně sloužil jako pevnost, v 17. st. jako vězení pro protestanské kněze. Koncem 17. st. vyhořel a od 18. st. se uvádí jako pustý.
Zříceniny hradu z 1. poloviny 13. století. Kolem roku 1300 patřil Oldřichu z Brandýsa. Roku 1421 dobyt a pobořen husitským vojskem, následně přešel do majetku pánů Kostků z Postupic a od r. 1505 patřil Pernštejnům.
hrad, zachovalý, přístupno v návštěvních hodinách, Slovensko, Bratislavský
Místo kontinuálně využívané jako opevněné sídlo od 9. století. Z velkomoravského hradiště se vyvinul středověký hrad, náročně přestavěný počátkem 15. století Zikmundem Lucemburským. Dnešní vzhled vychází z tereziánské přestavby v polovině 18. století, je však výsledkem obnovy v letech 1956–68.
hrad, terénní náznaky, volně přístupno, Plzeňský kraj, Manětín
Málo známý hrádek u obce Brdo z přelomu 13. a 14. stol., za jehož zakladatele jsou považováni příslušníci rodu znamení tří obrněných nohou. Dodnes dobře patrné příkopy a valy. Dvě plošiny oddělené příkopem, z niž větší je považována za jádro hradu.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Slovensko, Prešovský
Členitá zřícenina hradu z přelomu 13. a 14. stol. Rozšířen Drugethy ve 14. stol., Š. Zápolským (1486-88), znovu Drugethy v 16. a 17. stol. Po opakovaném dobytí za stavovských povstání (1644 a 1684) a vymření Drugethů na konci 17. stol. opuštěn.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Slovensko, Banskobystrický
Hrad založen ostřihomským arcibiskupem po roce 1260. V letech 1311-1321 v držení Matúša Čáka, poté opět v rukou arcibiskupství. V polovině 15. stol. obsazen vojsky Jana Jiskry z Brandýsa. V roce 1471 obsazen vojskem polského krále Kazimíra. Ke konci 15. stol. zanikl.
hrad, zaniklý, není známo, Jihomoravský kraj, Brno
Hrad byl prvotním sídlem moravských údělných knížat. Poprvé byl písemně zmíněn r. 1091. Zanikl díky nevhodné poloze a nedostatku prostoru. Jeho lokalizace není jistá. Klíčový je areál zahrad dnešního biskupství.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Olomoucký kraj, Brníčko
Zřícenina gotického hradu. Vystavěný krátce po roce 1330. Sloužil jako pevnost husitů. Podlehl Matyášově černé rotě, byl dobyt a zpustošen. Po nejnutnějších opravách byl sice ještě několik let využíván, už roku 1513 je však označen za zbořený.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Ústecký kraj, Brtníky
Dřevený hrádek neznámého jména základy vtesaný do skály vznikl ve 13. století poblíž dálkové zemské stezky ze snahy krále Přemysla Otakara II. zajstit severní hranice českého státu. Ve 14. století však již zanikl. Dnes patrné příkopy a tesaná lůžka.
hrad, zaniklý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Nečtiny
Lomem zcela odtěžený Pekelný vrch, na kterém stál hrad od 2. poloviny 13. století, zmíněný poprvé v roce 1321 za Ivana z Bržína, příbuzného pánů z Nečtin. Zanikl koncem 14. století. Měl výrazně vojenský charakter.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Plzeňský kraj, Březina
Hrad postavený roku 1387 na příkaz Jindřicha Elstrberka. Od roku 1661 uváděn jako pustý. Roku 1810 přebudován hradní palác na altán, který postupně schátral. Po roce 2000 opět zrekonstruován a využíván jako altán.
