SELECT cm.id, obec, loc_x, loc_y, panstvi, historie, znak, zkratka, nazev_okresu, kraj, cm.kraj_id, cm.okres_id FROM cis_mista AS cm, cis_okresy AS co, cis_kraje AS ck WHERE cm.id = '67' AND cm.okres_id = co.okres AND loc_x AND ck.id = co.kraj_id Turistické cíle v okolí obce Praha 1-Malá Strana
Moje místa 0

Vyhledání a výpis turistických míst podle krajů a okresů. Chcete-li získat výpis míst v okolí některé obce, můžete v levém menu hledat podle části názvu obce nebo přímým výběrem kraje a poté okresu.

Na úvod výběru kraje
Hledání měst a obcí
Hledání obcí podle klíčového slova.


Turistické cíle v okolí obce Praha 1-Malá Strana

Hl.m.Praha,  Hl.m.Praha  (AB)

Znak a historie

Malostranští užívali pečeti nepochybně už od založení svého města, tedy od r. 1257. Jeho bronzové pečetidlo se podnes zachovala. Je na něm hradba s pěti různě velkými věžemi; na nejvyšší z nich, střední věži visí štít s českým lvem a z cimbuří vyhlédají trubači. Skutečný městský znak si však Malá Strana pořídila mnohem později než obě velká pražská města, protože v období husitské revoluce byla vypálena, a tudíž neměla ani kancelář, ani nemohla užívat vlastního znamení. Stalo se tak snad až v 16. století. Malostranští tehdy užili prostě znamení své starobylé pečeti za znak, namalovali je na štít a určili mu barvy. Václav Vojtíšek neznal žádný doklad malostranského znaku v barvách a domníval se, že se znak maloval s bílou zdí a věžemi a s červenými střechami na modrém štítě. Soudil tak mylně zřejmě podle pozdější podoby znaku. Malostranský znak je však pěkně namalován v Malostranském graduálu z r. 1572, uloženém dnes ve Státní knihovně v Praze pod signaturou XVII A 3. Na foliu 1 b vidíme v ozdobném renesančním rámci červený štít s bílou hradební zdí, za níž vyrůstá pět věží téže barvy s modrými střechami. Střední věž je čtyřhranná, široká, se dvěma velkými okny, s cimbuřím o pěti stínkách a s valbovou střechou. Na cimbuří stojí dva trubači troubící na obě strany na zlaté trubky. Pod okny visí na věži červený štít s českým lvem. Po obou stranách jsou okrouhlé menší věže se střílnami, dvě nad jednou, s kuželovou modrou střechou. Krajní věže jsou opět čtyřhranné, ale užší než střední, se dvěma okny v horním podlaží, s cimbuřím o čtyřech stínkách a s valbovými střechami. V hradební zdi je otevřená brána s hnědými vraty a mříží, kování vrat a špicí mříže je stříbrné. Branou je vidět průhled temným průjezdem na červeném pozadí.
Popis znaku:
Také Malá Strana získala polepšení svého znaku po třicetileté válce. Došlo k tomu však později než u Starého a Nového Města. Teprve 15. prosince 1657 král Leopold I. potvrdil malostranská privilegia, udělil Malostranským další výsady a polepšil jim také znak. V nové podobě se znak popisuje takto: „Štít veskrz modré nebo lazourové barvy, přes nějž ihned od spodku zeď z čtverhranatého tesaného bílého kamene s šesti kranclemi též bílými až do polovice vyhnaná, vprostřed pak též zdi brána až pod krancle tesaným kamením zpředu klenutá s žlutými neb zlaté barvy, z obou stran otevřenými vraty a panty, nahoru přes polovici mezi týmiž vraty k spuštění zhotoveným a vytaženým, též žlutým neb zlatým, křížem na způsob mříže udělaným, dole špičatým šrankem, v kteréžto bráně lev bílý neb stříbrné barvy na zadních nohách vzhůru stojící, s vyzdviženým dvojnásobním ocasem, otevřenými ústy, vyplazitým červeným jazykem, pod zlatou královskou korunou, k pravé straně obrácený a předními tlapami, totiž pravou nahoře a druhou dole jeden červený neb rubínové barvy, též královskou korunou ozdobený štítek, na němž litera L, jméno naše královské vyznamenávající, žlutou neb zlatou barvou napsaná jest, držící se spatřuje. Za touž zdí vynikají po stranách čtyry sobě rovné okrouhlé vížky, podobně z bílého tesaného čtverhanatého kamene, jedna každá s jedním, křížem přehraženým, otevřeným oknem, nahoře třími kranclemi, nad tím červenou, špicemi vzhůru vystavenou, cihlami přikrytou stříškou a na ní zlatou makovicí, uprostřed nichžto právě nad výšpsanou branou jedna velká a nad druhé vyšší, z podobného bílého tesaného kamene vystavená věž, s jedním při vrchu velkým, křížem přehraženým otevřeným oknem, se čtyrmi bílými kranclemi pod červenou cihelnou střechou, dvěma zlatými makovicemi ozdobená; kterýžto štít po obou stranách dva žluté neb zlaté barvy gryffové, na zadních nohách vzhůru stojící, s dolů mezi nohy spuštěným ocasem, něco roztaženými křídly, otevřenými pysky, vyplazitým červeným jazykem, ten levý pravou nohou a pazoury nahoře a levou uprostřed, pravý pak levou u vrchu a pravou vprostřed, vzhůru proti sobě patřící, drží. Nad ním tři otevření rytířští helmové postavení, jeden každý zlatým klenotem, ti krajní pak dva proti sobě obrácení, královskými korunami ozdobení, okolo nichž přikrývadla neboližto fafrnochy z obou stran bílé neb stříbrné a modré neb lazourové barvy dolů potažené visí, nad tím pak prostředním otevřeným helmem vznáší se jeden jednoduchý své přirozené černé neb uhelné barvy, s roztaženými dolů svěšenými křídly, vzhůru obloukem vypnutým krkem, k pravé straně obrácenou dolů patřící hlavou, roztaženým žluté neb zlaté barvy pyskem a vyplazitým červeným jazykem vorel, v levé noze vhůru k levé straně přes křídlo vyzdvižené zlaté sceptrum, v pravé pak též k pravé straně podobně zdvižený a na pravé křídlo položený nahý meč s pozlaceným křížem a hruškou svými pazoury držící, na jehožto prsích právě uprostřed štít neboližto erb domu našeho rakouského červené neb rubínové barvy, napříč bílým štrychem přetěžený, na němžto litera F se třími vedle sebe dolů potaženými vše žluté neb zlaté barvy štrychy, což jméno Ferdinanda třetího, římského císaře, uherského a českého krále, pana otce našeho nejmilejšího slavné paměti vyznamenává; nad tím pak koruna císařská v své ozdobě jako na výšpsaný ohnutý orlový krk podepřená se spatřuje a vidí.“ Také Malá Strana užívala tohoto znaku až do spojení měst pražských r. 1784.
© Copyright 1995-2019 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
, RSS, Vaše oblíbená místa,
Zavřít reklamu