Turistické cíle v okolí obce Loreta

Vyhledání a výpis turistických míst podle krajů a okresů. Chcete-li získat výpis míst v okolí některé obce, můžete v levém menu hledat podle části názvu obce nebo přímým výběrem kraje a poté okresu.

Na úvod výběru kraje
Hledání měst a obcí
Hledání obcí podle klíčového slova.


Seznam míst ve vabrané obci

Plzeňský kraj,  Klatovy  ( KT)
Nalezeno celkem 145 záznamů, 1 / 13 stran, vyhledáno za 0.04 sec
 arboretum Americká zahrada
500.0 m. n.m.
ostatní - botanická zahrada, arboretum, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Chudenice
Arboretum bylo založeno r. 1828 hrabětem Eugenem Černínem, původně jako školka okrasných dřevin, která měla zásobovat park u zámečku Lázeň. Později, v l. 1841-1848 byla školka upravena na arboretum. Je zde přes 200 druhů převážně severoamerických dřevin. Od r. 1969 je park národní přírodní památkou.
 Běhařov
488.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Běhařov
Barokní zámek byl postaven v 16. st. snad na místě bývalé tvrze ze 14. st. Fremuty ze Stropčic. V 18. st. byl barokně přestavěn, v 19. st. prošel dalšími úpravami. Zámek je patrová budova s mansardovou střechou, cibulovitou věžičkou.
 Beňovy
451.4 m. n.m.
tvrz, zřícenina, přístupno příležitostně, Plzeňský kraj, Beňovy
Zříceniny tvrze postavené ve 2. pol. 15. st., Janem Beňovským z Hunstruku. Později renesančně a barokně upravena. V 17. st. sloužila jako hospodářská budova, v 19. st. k bydlení, přistavěna terasa. Neudržovaná budova se po r. 1989 zčásti zřítila.
 Běšiny
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Plzeňský kraj, Běšiny
Ostrůvek v Ostrovském rybníku při areálu panských sídel v Běšinách mohl být nejstarším sídlem majitelů Běšin. Jde však jen o hypotézu jež má své opodstatnění, ale není prokázána.
 Běšiny
tvrz, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Běšiny
"Stará tvrz", nejstarší doložené panské sídlo v Běšinách, písemně potvrzené roku 1602. Její původní podobu neznáme. Dodnes se dochovala sýpka, pravděpodobně z 18. stol., při jejíž stavbě byla využita jedna obvodová zeď "Staré tvrze".
 Běšiny
zámek - tvrz přestavěná na zámek, chátrající, volně přístupno, Plzeňský kraj, Běšiny
Běšinský zámek - renesanční tvrz, postavená za Adama z Běšin po roce 1580, byla původně trojkřídlá, z části dvojpatrová budova s arkádami na východní straně. Později barokně upravena a v 19. stol. přestavěna na lihovar a bytové jednotky.
 Bezděkov
zámek - tvrz přestavěná na zámek, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Bezděkov
Zámek vznikl v 18. st. za Viktorina Peka z Přímku přestavbou tvrze ze 14. st., jejímž prvním majitelem byl Elblin z Bezděkova. Poslední úpravy proběhly po r. 1855. Zámek je patrová obdélná novogotická budova s čtverhrannou věží a nárožními věžiičkami
 Bílá věž
sakrální památky - zvonice, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Klatovy I
Bílá věž nahradila dvoupatrovou zvonici z roku 1581, zničenou po požáru v roce 1689. Po požáru v roce 1758 byla zvýšena o třetí patro a získala současnou podobu. Bohatě zdobený barokní portál z roku 1678 býval původně v průčelí arciděkanského chrámu, na věž byl přenesen v roce 1898.
 Boříkovy
tvrz, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Kolinec
Původně v Boříkovech stála gotická tvrz, kterou v 1. pol. 16. stol., kdy v Boříkovech seděl rod pánů z Košumberka, nahradila tvrz nová, později upravená v polovině 18. stol.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Klatovy I
Barokní boží muka z roku 1634, přemístěna od silnice vedoucí na Nepomuk. Tvoří je čtyřboký podstavec s nápisy IHS a MRA, sloup vysoký 380 cm a čtyřboká lucerna s reliéfy Piety, sv. Václava, sv. Vojtěcha a ukřižování Krista.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Běšiny
Památkově chráněná zděná čtyřboká boží muka, pravděpodobně z 19. století. Stojí na návsi, nedaleko kostela Navštívení Panny Marie.
 boží muka
Hůrka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Klatovy I
Boží muka, která nechal roku 1705 zhotovit koželuh Jan Pechan, což připomíná nápis na soklu spolu s reliéfem nástroje, který byl používán k vydělávání kůží. Čtyřbokou lucernu zdobí málo zřetelné reliéfy Panny Marie Klatovské, sv. Anny, sv. Martina a sv. Jana Nepomuckého.