Turistické cíle v okolí obce Mysletín

Vyhledání a výpis turistických míst podle krajů a okresů. Chcete-li získat výpis míst v okolí některé obce, můžete v levém menu hledat podle části názvu obce nebo přímým výběrem kraje a poté okresu.

Na úvod výběru kraje
Hledání měst a obcí
Hledání obcí podle klíčového slova.


Seznam míst ve vabrané obci

Vysočina,  Pelhřimov  (PE)
Nalezeno celkem 156 záznamů, 11 / 13 stran, vyhledáno za 0.06 sec
 přírodní památka Čertův Hrádek
714.0 m. n.m.
přírodní scenerie - vrch, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Rohozná
Přírodní památka o rozloze 14,68 ha je součástí přírodního parku Čeřínek. Důvodem ochrany jsou přírodnímu stavu blízké lesní porosty a žulové výchozy s výraznou lavicovitou odlučností a řadou jevů – skalních mís, suťových polí a kamenných moří.
 Purkrabský dům
Pelhřimov
ostatní - palác, dům, zachovalý, přístupno v návštěvních hodinách, Vysočina
Původně gotický dům přestavěn po požáru v roce 1561 Janem Broumem z Chomutovic a Janem Kržem z Plotišť ve stylu italské renesance, později klasicistně a empírově upraven. Sídlil zde královský purkrabí. Nyní je zde Galerie M a Muzeum strašidel.
 radnice
ostatní - palác, dům, zachovalý, přístupno v návštěvních hodinách, Vysočina, Pelhřimov
Původně gotický dům, přestavovaný renesančně, barokně i klasicistně. Jako radnice slouží od roku 1850, kdy sem byl úřad města přenesen ze zámku Říčanských. Dochován gotický sklep a renesanční podloubí. Dnes sídlo MÚ.
 radnice
Humpolec
ostatní - palác, dům, zachovalý, přístupno v návštěvních hodinách, Vysočina
Secesní budova radnice z l. 1912–14, dílo architekta Františka Kavalíra. Zdobena sochami Františka Fialy, známého jako Ferenc Futurista.
 Rantířov
494.0 m. n.m.
zámek, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Rantířov
Pseudorenesanční zámek přestavěn ze staršího sídla v roce 1873, snad podle projektu Augusta Prokopa. Po roce 1906 rozšířen o škrobárnu. V roce 1928 velkostatek zakoupili manželé Šaškovi, kterým byl navrácen po roce 1990. Dnes zrekonstruovaný a udržovaný společně s ostatním hospodářstvím.
 Rynárecká (Horní) brána
Pelhřimov
ostatní - brána, opevnění, zachovalý, volně přístupno, Vysočina
Třípatrová věž, součást městského opevnění, dnešní podoba je z roku 1584. Věžička pochází z roku 1774. V bráně jsou zazděny dvě kamenné pamětní desky ze zbořené branky Kolíbka.
 skanzen Zichpil
skanzen, zachovalý, přístupno v návštěvních hodinách, Vysočina, Humpolec
Pro lokalitu Zichpil jsou typické menší domky chudých řemeslníků z 80. l. 18. stol. - poč. 19. stol. Z roku 1785 pochází toleranční kostel. Od 60. l. 20. stol. byly domky bourány, zbytek chátral. V l. 2009 - 2012 byla provedena rekonstrukce Nápravníkova stavení, r. 2012 byl otevřen skanzen Zichpil.
 Služátky
tvrz, zachovalý, volně přístupno, Vysočina
Renesanční tvrz z 16. století tvoří jádro jihovýchodní části dnešní usedlosti čp. 4. Tvrz zcela přestavěna, dochovaly se některé druhotně použité kamenické detaily a pozůstatek příkopu na východní straně.
 smírčí kříž
Vystrkov
ostatní - smírčí kámen, zachovalý, nepřístupno, Vysočina
Plochý kámen s odlomeným rohem a letopočtem 1507 na břevně.
 socha sv. Jana Nepomuckého
640.0 m. n.m.
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Branišov
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1755. Stojí na čtyřbokém podstavci s rytými rámy. Postava světce v mírně nadživotní velikosti stojí na oblacích. Má tradiční podobu - kanovnické roucho s biretem na hlavě a svatozář tvořenou 5 zlatými hvězdami. Památkově chráněna od roku 1958.
 socha sv. Jana Nepomuckého
sakrální památky - socha, monument, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Pelhřimov
Barokní socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1724, rekonstruovaná v r. 2004. Stojí na okraji rozsáhlého parkového komplexu Městských sadů. V parku je naučná stezka o zajímavostech parku samotného i přírody Pelhřimovska.
 Speřice
551.0 m. n.m.
tvrz, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Vysočina
Zbytky zdí větší tvrze s vodním příkopem, která byla postavena pravděpodobně v 2. pol. 14. stol. Předborem ze Speřic (zmiňovaný v obd. 1390–1415). V 15. stol. v majetku Markvarta z Kamenice a ze Speřic. R. 1533, kdy byla odkazována dceři Anně Jiřího Dobrovítského z Újezda, již byla pustá.