Turistické cíle v okolí obce Ruprechtov

Vyhledání a výpis turistických míst podle krajů a okresů. Chcete-li získat výpis míst v okolí některé obce, můžete v levém menu hledat podle části názvu obce nebo přímým výběrem kraje a poté okresu.

Na úvod výběru kraje
Hledání měst a obcí
Hledání obcí podle klíčového slova.


Seznam míst ve vabrané obci

Jihomoravský kraj,  Vyškov  (VY)
Nalezeno celkem 207 záznamů, 2 / 18 stran, vyhledáno za 0.04 sec
 boží muka
Nové Dvory
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Boží muka v Nových Dvorech je sakrální památka, která leží na křižovatce v osadě Nové Dvory. Východisko turistické trasy na hrad Blansek a do Pustého žlebu v Moravském krasu.
 Budkovany
480.0 m. n.m.
zaniklá ves
ostatní, terénní náznaky, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Zaniklá ves v katastru obce Jedovnice mezi rybníkem Budkovan a lesem jižně od něj. Založena v pol. 13. stol., zaniklá požárem mezi lety 1437–1464. Dochovaly se relikty 3 stavení a studánky při jižní hrázi rybníka a jednoho u lesa nad rybníkem.
 bunkry
Soustava bunkrů mezi Podomím a Ruprechtovem
pevnost, bunkr, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Bunkry vybudované za 2. světové války v oblasti, která byla vyklizena Němci za účelem rozšíření původní vojenské střelnice z roku 1935. Dnes zčásti přístupné objekty, které sloužily jako strojovny na tahání cvičných cílů nebo jako pozorovatelny.
 bunkry
390.0 m. n.m.
soustava bunkrů mezi Rychtářovem, Pařezovicemi a Lhotou
pevnost, bunkr, chátrající, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Pařezovice
Z části přístupné a z části nepřístupné objekty cvičného opevnění vybudovaného po roce 1935 a později za 2. světové války i Němci na části uzemí nuceně vysídlené Drahanské vrchoviny.
 Býčí skála
přírodní scenerie - jeskyně, zachovalý, přístupno příležitostně, Jihomoravský kraj
Přírodní památka, významné naleziště sídliště paleolitického člověka. V roce 1872 v jeskyni objevil J.Wankler halštatský pohřeb s velkým množstvím bronzových předmětů, nástrojů a lidských koster.
 Bystřec
450.0 m. n.m.
zaniklá ves
ostatní, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Zaniklá ves Bystřec je poprvé připomínána r. 1349, později již pod jménem Bystřec jako součást hoštejnského panství. Ves zanikla požárem. Díky archeologickému výzkumu si lze prohlédnout dispozice stavení z 1. pol. 15. stol.
 Cigánská jeskyně
přírodní scenerie - jeskyně, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Jeskyně patří do systému rozsáhlých jeskynních ponorů zv.Vintoky. Ve stropě této jeskyně se nalézají otvory - komíny, které až do 1. pol. 20. stol. využívali Cigáni, po nichž je útvar pojmenován. Jeskyně je volně přístupná.
 cvičné bunkry S1, S2
407.0 m. n.m.
pevnost, bunkr, chátrající, volně přístupno, Olomoucký kraj, Žárovice
Cvičné vojenské bunkry S1 a S2 byly postaveny pro výcvik posádek čs. pohraničního opevnění, výcvik zde probíhal od r. 1938. Bunkr S2 byl po poničení (vytržení střílen) r. 2007 zbořen, bunkr S1 byl r. 2010 opatřen ochrannými kryty. Bunkr stojí ve vojenském prostoru Březina – veřejnosti nepřístupný.
 Čechyně
235.0 m. n.m.
zámek - lovecký, zachovalý, volně přístupno, Jihomoravský kraj, Čechyně
Zámek byl postaven v klasicistickém slohu v 80. letech 18. stol. augustiniánským klášterem v Brně. Objekt sloužil jako letní sídlo a lovecký zámek až do 2. pol. 19. stol. Dnes je objekt ve vlastnictví firmy a slouží ke zpracování dřeva.
 Černá skála
Lipovec
přírodní scenerie, zachovalý, nepřístupno, Jihomoravský kraj
Jezírko na dně opuštěného lomu s hojným výskytem obojživelníků. Tato mokřadní lokalita je od roku 1996 vyhlášena přírodní památkou.
 Černov
500.0 m. n.m.
keltské oppidum
hradiště, terénní náznaky, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Ježkovice
Jedna z nejstarších keltských lokalit na Moravě, datována do druhé poloviny 5. až počátku 4. stol. př. nl. Dodnes dochovány znatelné valy v délce přes 200 m.
 Čertův hrádek
373.0 m. n.m.
hrad, nepatrné zbytky zdí, nepřístupno, Jihomoravský kraj, Olomučany
Nevýrazné zbytky hradu vybudovaného asi koncem 13. nebo začátkem 14. století. Svůj název má patrně po Jakubu Čertu z Bořitova. Rozbořen byl ve válkách česko-uherských v druhé polovině 15. století.