Pondělí, 30. listopad 2020. Svátek slaví Ondřej, zítra Iva

Turistické cíle v okolí obce Nová Ves

nebo vyberte

Nová Ves

Vysočina,  Třebíč  (TR)
Nalezeno celkem 90 záznamů, 1 / 8 stran, vyhledáno za 0.04 sec
 Aleje
600.0 m. n.m.
zámek - lovecký, zachovalý, přístupno příležitostně, Vysočina
Lovecký zámeček z počátku postavený v letech 1815 - 1817 v klasicistním slohu rodem Collaltů. Dnes využíván k příležitostným kulturním akcím.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Příseka
Žulová boží muka gotizujícího typu z druhé poloviny 17. století mají tvarosloví typické pro tuto část Vysočiny. Na nízkém soklu stojí hranolový dřík zakončený čtyřbokou lucernou s mělkými nikami a jednoduchým kovovým křížem. Boží muka jsou bez nápisů či datace. Památkově chráněná jsou od roku 1958.
 boží muka
sakrální památky - křížek, boží muka, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Velké Meziříčí
Masivní zděná boží muka se čtvercovým půdorysem stojí při silnici č. 602 z Velkého Meziříčí na Měřín. V nikách lucerny jsou umístněny novodobé náboženské obrázky. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. Při opravě ve 20. století v nich byly objeveny historické dokumenty.
 Bransouze
Bransouzy
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Vysočina
Terénní zbytky tvrze. Poč. 15. st. jsou uváděni vladykové z Bransouz, obce ze 13. st. zvané dříve Bransudy, a tak tvrz je nejpozději z poč. 15. st. Zničena byla za česko-uherských válek, nebyla obnovena. Zachovány jsou valy a části zdiva.
 Brtnice
zámek - hrad přestavěný na zámek, zachovalý, přístupno v návštěvních hodinách, Vysočina, Brtnice
Zámek vznikl přestavbou hradu, postaveného Valdštejny před r. 1436. V 2. pol. 16. stol. byl hrad přestavěn na renesanční zámek. Po r. 1620 byl zámek Valdštejnům zkonfiskován a získal jej Rombaldo hrabě de Collalto. V držení rodu do r. 1945, kdy byl zestátněn. Od r. 2008 postupná rekonstrukce zámku.
 Čáslavice
470.0 m. n.m.
ostatní, terénní náznaky, nepřístupno, Vysočina, Čáslavice
Valy a příkopy starobylého sídla, které zřejmě patří mezi rané útvary přechodového období mezi hradištním a hradním stavitelstvím, jež se označují jako dvorce. Pravděpodobně spjato s románským kostelem z doby kolem roku 1200.
 Čechočovice
tvrz, zaniklý, volně přístupno, Vysočina
Zaniklá tvrz. Prvně je zmiňována r. 1358 kdy patřila Hrutovi z Čechočovic. Dalšími majiteli byli Vok či Ctibor z Čechočovic či r. 1371 Boček ze Slavic. Když byla r. 1499 koupena Zdeňkem a Burianem z Valdštejna a připojena k brtnickému panství, přestala sloužit jako sídlo a postupně zanikla.
 Černý dům
ostatní - N/A, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Třebíč
Dům stojí na Karlově náměstí. Měšťan Jan Rábl nechal dům v r.1637 pokrýt figurálními sgrafity. Nahoře představují lidské ctnosti, níže jsou zobrazeny lovecké výjevy a římští císaři. V pol.19.st.sgrafita zabílena a r.1927 restaurována.
 Dašovice
tvrz, terénní náznaky, nepřístupno, Vysočina
Dobře zachovalý reliéf tvrze, zaniklé vsi a jejího ohrazení. Tento sídelní komplex, zatím neprozkoumaný, patří k nejlépe dochovaným podobným místům u nás.
 Dašovský mlýn
590.0 m. n.m.
Muzeum mlynářství a venkovského života
mlýn - vodní, zachovalý, přístupno příležitostně, Vysočina, Štěměchy
Dašovský vodní mlýn byl podle ústní tradice založen již ve 14. stol. V písemných pramenech se prvně zmiňuje před r. 1536. Potomci významných mlynářských rodů Píšů, Vyskočilů a Nechvátalů vlastní mlýn dodnes. Mlýn byl r. 1911 modernizován na válcový mlýn. R. 2011 zde bylo otevřeno Muzeum mlynářství.
 Dolní most
Židovský most
most, zachovalý, nepřístupno, Vysočina, Brtnice
Barokní most byl vybudován v první čtvrtině 18. stol. V l. 1715–18 byl vyzdoben barokními sochami světců sochaře Davida Liparta. Most byl dvakrát rozšířen, na počátku a v poslední čtvrtině 20. stol. Od r. 1958 patří mezi chráněné nemovité kulturní památky ČR. Od r. 1999 je ve znaku města Brtnice.
 fara
ostatní - palác, dům, zachovalý, volně přístupno, Vysočina, Brtnice
Kdy fara vznikla není známo, první zmínka o ní je v souvislosti se sporem v pol.15. století. V 16. století byla protestantská, prvním katolickým knězem po rekatolizaci byl Jan Chytraeus. Roku 1657 fara vyhořela a při dalším požáru v roce 1760 shořel i farní archiv. Budova byla několikrát upravována.