Areál pašijových her v Hořicích na Šumavě

Graficke pismenko Pašijové hry, připomínající utrpení Ježíše Krista, se v Hořicích údajně konaly od středověku do třicetileté války. Toto tvrzení však nedokládá žádný hodnověrný pramen. Doložená tradice začíná rokem 1816, kdy zdejší tkadlec Paul Gröllhesl sepsal text truchlohry "Utrpení a smrt našeho Pána Ježíše Krista". Amatérská představení se konala v místních hostincích a na podobných místech s jistými přestávkami během celého 19. století, hořické pašije získávaly na proslulosti i za hranicemi monarchie.

 
Graficke pismenko Tradici rozvinuli novým textem profesor J. J. Ammann a probošt Landsteiner. Od roku 1893 bylo v provozu dokonce divadlo, speciálně pro tento účel postavené na horním konci městečka pod kaplí svaté Anny. S přestávkou během I. světové války se v něm hrálo do roku 1936. Během války divadelní budova sloužila jako vojenský sklad.
 
Graficke pismenko Po nucené obměně obyvatelstva se na tradici pokusili navázat i noví osídlenci. Český překlad Landsteinerova textu byl však proveden jen roku 1947, komunistický puč následujícího roku opakování zabránil. Divadlo zchátralo a v 60. letech 20. století bylo stejně jako kaple svaté Anny zbořeno.
 
Graficke pismenko Obnova pašijových her v Hořicích začala roku 1990, první představení podle nového textu Jindřicha Pecky se konalo k 100. výročí otevření někdejšího divadla 26. 6. 1993. Pro tento účel byl nedaleko místa původní budovy zřízen amfiteátr, obnoven byl i Ammannův pomník. Pašijové hry připomíná pomník na hořickém náměstí (nad kašnou se sochou sv. Jana Nepomuckého – viz heslo) a museum.

Text: historie
24.4. 2011 - Ivan Grisa, dle http://www.pasije.info


Zavřít reklamu