Palmeho dvůr

Palmův dvůr

Palmeho dvůr - selská usedlost, později výstavné sídlo

Graficke pismenko Na místě dnešního Palmeho dvora v nejvýchodnější části Markvartic (součást Jablonného v Podještědí) stávala selská usedlost hospodáře Martina Neumanna, v jehož majetku se připomíná roku 1654. Usedlost roku 1697 zakoupil sedlák Christoph Lorentz, který kromě vlastního hospodářství provozoval s povolením vrchnosti i přepravu a obchod s obilím. Christophův vnuk Johann Georg se roku 1777 vyplatil z poddanství a dekretem hraběte Františka Josefa Pachty z Rájova byl uznán za svobodného formana a obchodníka. On byl zřejmě stavebníkem honosného domu ve stylu pozdního baroka, blížícího se svojí podobou zámku. Když Johann Georg roku 1783 zemřel, měl dvůr odhadní cenu 4000 zlatých, kromě něho vlastnil zájezdní hospodu v Praze v hodnotě 5500 zlatých a téměř 20 000 zlatých v hotovosti. Usedlost byla stavebně upravena roku 1802, kdy ji doplnila náročně řešená okrasná zahrada. Autorem této úpravy, která dala domu v podstatě dnešní vnější vzhled, byl snad liberecký Johann Josef Kunze, či jeho syn Karl Kunze.

 
Graficke pismenko V majetku rodiny zůstal dvůr do roku 1853, kdy ho Heinrich Lorentz byl nucen pro dluhy prodat varnsdorfskému textilnímu podnikateli Josefu Palmemu. Jeho rodina, která dvůr vlastnila do roku 1945, mu dala dodnes užívané jméno. Palmeové objekt přímo využívali do roku 1920, poté jej pronali Katolickému hnutí žen a a do roku 1938 zde byl Dívčí internát katolického spolku mládeže. Roku 1945 byl jejich majetek zestátněn. V současnosti je objekt v soukromém majetku a tudíž nepřístupný, exteriér i zahrada jsou vzorně opraveny.

Text: historie
30.10. 2010 - Ivan Grisa, dle Renata Černá: text o Palmeho dvoře na oficiálních stránkách zámku Lemberk


Zavřít reklamu