Graficke pismenko První zmínka o Svojšicích je z roku 1241, kdy se uvádí jako majitel Milota ze Svojšic. Ve 14. století je panství rozděleno mezi několik majitelů. V roce 1360 jsou zmiňováni jako patroni místního kostela Kunata, Jetřich a Bohuněk ze Svojšic. V roce 1388 patří jeden díl Vítkovi z Toužic. V tomto dílu vsi náležela i tvrz zmiňovaná v držení Vítkovy dcery Benigny v roce 1427, kdy ji postupuje s částí vsi svému manželovi Mikulášovi ze Zásmuk, který ves vlastní ještě v roce 1437. Později byla ves spojena v jeden celek, a tak se zmiňuje jako majetek Pavla Sekretáře z Kostelce v rozmezí let 1440–1447. V letech 1481–1508 vlastní Svojšice Jindřich Amcha z Borovnice. V průběhu 16. století majitelé na tvrzi ve Svojšicích nesídlili. V roce 1606 prodává Adam ml. z Valdštejna Svojšice Karlovi Mrackému z  Dubé na Pyšelích, kterému jsou za účast na stavovském povstání v roce 1622 zabaveny. Královská komora je v roce 1622 prodává Václavovi Vchynskému z Vchynic, ale již v roce 1624 je vlastní vnuk původního majitele Karel Eusebius Mracký, který na panství zahajuje násilnou rekatolizaci, jejímž důsledkem je v roce 1626 povstání poddaných a vyplnění tvrze a kostela. Během třicetileté války byla tvrz ještě několikrát vypleněna vojsky, a to zkázu tvrze dovršilo. V roce 1638 prodává Karel Eusebius Mracký panství Anně Kamile z Enkenfurtu. Ta začíná na místě tvrze budovat jednopatrový barokní zámek a v průběhu stavby tohoto zámku panství prodává Michalovi Osvaldovi z Thunu, který stavbu zámku dokončil. V roce 1738 kupuje Svojšice od Jana Kaisersteina hrabě Jan Althan a připojuje je k rodovému fideikomisnímu panství Králíky. V roce 1751 zámek vyhořel a v rozmezí let 1755–1758 byl opraven a rokokově přestavěn podle plánu Ignáce Jana Nepomuka Palliardiho. Z této doby pochází přestavba náhorních rizalitů o jedno patro, čímž se změnily ve věže. V jižním křídle byla zřízena kaple. V roce 1775 neúspěšně obléhali zámek vzbouření poddaní. K poslednímu většímu stavebnímu zásahu dochází v roce 1847 za Michala Josefa Althana. Althanům patřil zámek až do roku 1923, kdy jej v rámci pozemkové reformy postupují řádu anglických panen a zámek je přizpůsoben charitativním účelům. V letech 1995–2000 proběhla památková obnova budovy zámku. Zámek slouží jako domov důchodců a sociální ústav.

Text: historie
28.9. 2010 - Petr Nožička, čerpáno z: Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku VI, Nakladatelství Svoboda, Praha 1989


Zavřít reklamu