Graficke pismenko Ves Uhřínovice se poprvé připomíná v roce 1387, kdy je provolána část vsi jako odúmrť po Heřmanu Kožkovi, kterou získává Doběš z Přepych. V roce 1390 se zde připomíná Václav z Uhřínovic a další část v té době vlastnil Mikuláš z Hodečína, zmiňovaný kolem roku 1400. Jestli už zde vznikla tvrz ve 14. století, jak by mohli napovídat přídomky majitelů, nevíme. Později se Uhřínovice stávají součást statku v Ledské. Při dělení tohoto statku v rodě Absolonů z Ledské získávají statek v roce 1528 bratři Mikuláš a Jan mladší, který nedlouho poté umírá. Mikuláš či jeho syn Jan vybudovali u dvora v Uhřínovicích renesanční tvrz, která je poprvé zmiňována v roce 1593, kdy na ní zajišťuje věno své manželce Anně, Jan Absolon. Po jeho smrti v roce 1606 dědí majetek jeho strýc Mikuláš, který jej nedlouho poté v roce 1607 prodává vdově po Janovi Johance, rozené z Radče, po které jej dědí děti z jejího prvního manželství s Myškou ze Žlunic. Sňatkem s Kateřinou Myškovou získává Uhřínovice Mikuláš Talacko z Ještětic a tomuto rodu panství patří až do roku 1665, kdy ho i s tvrzí prodává Mikuláš Talacko z Ještětic Janu Václavu z Opperdorfu a připojuje k častolovickému panství. Jan umírá v roce 1676 a v roce 1682 dochází k rozdělení majetku mezi jeho tři syny. Uhřínovice připadly jeho synovi Janu Václavu Šebestianovi Oppersdorfovi. Za tohoto majitele byla tvrz přestavěna, jak dokládal dnes již zaniklý nápis na budově tvrze. V roce 1684 prodávají jeho synové panství Tomáši Černínovi z Chudenic. V roce 1694 získává uhřínovickou tvrz s častolovickým panstvím Adolf Vratislav ze Šternberka. Tvrz přestává být šlechtickým sídlem a je nedlouho po roce 1694 přestavěna na sýpku. Majetkem Šternberků je až do pozemkové reformy v roce 1924 a je přidělena jako hospodářská budova jedné z přilehlých budov a dodnes je využívána jako skladiště.

Text: historie
17.7. 2010 - Petr Nožička, čerpáno z: Kol. autorů: Encyklopedie českých tvrzí III, Argo Praha 2005, Musil Svoboda, Hrady, zámky, tvrze okresu RnK, Grantis UO 1998