Zámek Strančice, Strančice

Obdélný patrový barokní zámek postaven kol. r. 1700 Františkem Ignácem Kalhartem ze Sternfeldu, později často měnil majitele, od r. 1780 patřil piaristům. Dnešní majitel, developerská společnost, zanedbanou budovu zbořil a plánuje ji nahradit novostavbou bytového domu.

© Rodochrozit, 03/2013

Strančický zámek čp. 1 stojí (zatím) na východní straně návsi cca 100 m na jih od železniční stanice Strančice (trať Praha, hl. nádraží - Benešov). U nádraží staví také příměstské autobusové linky Pražské integrované dopravy 461, 462, 469, 490, 494.

Zany, 23.5. 2010

turistické

dne 20.12.2010 vydal Krajský úřad Středočeského kraje, odbor regionálního rovoje pod č.j. 197210/2010/KUSK rozhodnutí, jímž je povoleno odstranění stavby č.p.1 Strančice. 31.12.2010 začal majitel budovy odstraňovat střechu.

Sdružení přátel studánky u kaple sv. Anny ve Strančicích, 2.1. 2011

historie

Ves Strančice nalezneme jihovýchodně od Prahy. V písemných pramenech se poprvé objevuje roku 1404, kdy kanovník kostela sv. Jiří na Pražském hradě Václav ze Strančic věnuje roční plat kostelu v nedalekých Kunicích na spásu duše svých rodičů Vítka a Ludmily ze Strančic a svých šesti dcer. Snad již tehdy byla ves rozdělena mezi několik majitelů, jak naznačují obdobné zmínky z let 1430 a 1457. Poté se Strančice

Zany podle J. Úlovec, Zapomenutý zámek ve Strančicích, Pocta Evě Šmilauerové (sborník k 60. narozeninám PhDr. Evy Šmilauerové, CSc.), Státní okresní archiv Praha - Západ, Praha 1995, 22.5. 2010

praporčík četnictva Josef Bojas

Vedle jižního vstupu je osazena pamětní deska zástupce velitele četnické stanice Strančice praporčíka Josefa Bojase, který byl za spolupráci s domácím odbojem 8. července 1943 s dalšími třemi protektorátními četníky zastřelen na střelnici v Praze – Kobylisích. Jejich veřejná poprava měla sloužit jako odstrašující případ pro deputace četníků dovezené na místo z celého Protektorátu. Svým statečným

Zany, 23.5. 2010

popis

Existenci vsi prokazují písemné prameny ke konci 14. století, existence plnohodnotného feudálního sídlo v této době však není doložena, majitel sídlili nejspíše v rezidenčním dvoře. V dalších staletích podmínky pro vznik panského sídla nenastaly – Strančice byly rozdrobeny mezi více majitelů nebo jejich majitelé měli k dispozici sídlo na některém ze svých dalších majetků. Teprve kolem roku 1700 vydělil

Vývoj událostí místa

1404

první zmínka o vsi Strančice: kanovník kostela sv. Jiří na Pražském hradě Václav ze Strančic věnuje roční plat kostelu v Kunicích na spásu duše svých rodičů a dcer
1542

do obnovených zemských desek vložen prodej statku Štiřín, včetně vsi Strančice (nebo její části) Mikuláši Šorfovi ze Štiřína
1604

panství kupuje Alžběta Beřkovská z Břízy
1695

lojovické zboží dědí Kateřina Terezie Lemersová
1706

Františkem Ignácem Kalhart ze Sternfeldu se tituluje "na Strančicích"
1719

Strančice dědí Kateřina Františka Kalhartová ze Sternfeldu
1722

prodáno pro dluhy Marii Alžbětě Caretto von Millesimo
1723

dědí Antonín Caretto von Millesimo
1724

dědí Antonín Caretto von Millesimo prodává Strančice Anně Františce Rabenhauptové
1733

získává Ferdinand Jakub Hüttel
1738

získává Josef Ignác Hübschmann
1739

získává Petr Eusebius Radecký z Radče
1760

Antonie z Collar prodává Straničice Marii Barboře z Valdštejna
1767

Kateřina Schüttlová prodala Strančice Václavu Ignáci Radeckému z Radče
1775

Strančice kupuje Jan Baltazar Dausig z Hauenthalu s manželkou Josefou Pátkovou
1780

komisionálně prodáno piaristické koleji na Novém Městě pražském
1896

nájemcem statku strančický hostinský a sládek Antonín Bukovský
1908

prodloužena smlouva s nájemcem statku Antonínem Bukovským
1921

nájemcem se stal František Milota
1925

prodáno Františku Milotovi
1948

poplužní dvůr se zámkem znárodněn
1980
datum je přibližné
statek vyhořel, budovy zbořeny (kromě zámku č.p. 1)
po roce 1989
datum je přibližné
v restitucích vráceno původním majitelům
2007

Sdružení přátel studánky u kaple sv. Anny ve Strančicích zahájilo boj o záchranu zámku před zbořením