Neděle, 17. leden 2021. Svátek slaví Drahoslav, zítra Vladislav
Gotický kamenný sloup z pol.14. či počátku 15. stol. Jeho funkce není spolehlivě doložena – snad boží muka, hraniční kámen, či označení brodu přes řeku Svitavu. V letech 1863–65 puristicky rekonstruován J. Arnoldem.
Hlavní obrázek místa
Zderadův sloup
© Milan Caha 03/2010

Gotický kamenný sloup z poloviny 14. či počátku 15. století. V registru nemovitých kulturních památek je označován jako boží muka. Jeho funkce není spolehlivě doložena – pověst (založena na zmínce v Kosmově kronice) jej dává do souvislosti se smrtí Zderada ze Švábenic roku 1091. Pravděpodobně se ale jedná o hraniční kámen, označující dosah městského práva, či o označení brodu přes řeku Svitavu na kupecké cestě na Olomouc. Původně stával na levém břehu řeky, při regulaci Svitavy v 19. století se ale ocitl na břehu pravém. V letech 1863 až 1865 byl puristicky rekonstruován J. Arnoldem. Sloup je vysoký 12 metrů, původně měl i figurální výzdobu, o kterou ale postupně přišel.
Milan Caha (zdroj: Samek B.: Umělecké památky Moravy a Slezska 1, A/I, Academia, Praha 1994 a www.davar.cz), 2.4. 2010

    pověsti

    Pověst o původu Zderadova sloupu
    Podle pověsti nechal sloup vybudovat český král Vratislav II na místě, kde byl v létě roku 1091 zavražděn jeho oblíbený rádce Zderad ze Švábenic. Vratislav II. tehdy při tažení proti svému odbojnému bratru markraběti Konrádovi obléhal Brno. Když vybíral místo pro ležení, zažertoval rytíř Zderad na účet jeho syna, knížete Břetislava: "Myslím, králi, že tvůj syn Břetislav by měl tábořit přímo u vody,

    Milan Caha (zdroj: ALEŠ, Marek. Mezi Svratkou a Svitavou : brněnské pověsti a legendy, Sursum, Tišnov 2005), 2.4. 2010


    Vložit do oblíbených
    Jihomoravský kraj,  Brno-město  (BM), Brno-Trnitá

    Místa v okolí

    Základní informace místa
    ID místa: 8942
    Typ místa: sakrální památky
    Podkategorie: křížek, boží muka
    Stav místa: zachovalý
    Přístupnost: volně přístupno
    Odkaz: https://www.hrady.cz/index.php?OID=8942
    Uveřejněno: 2.4.2010
    Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
    Upravit, vložit informace

    Články

    Mikulovská středověká rozhledna a zatopený vápencový lom – dvě úžasné scenérie, které stojí za vidění

    Cestování

    Moje podzimní toulky jihem Moravy se pomalu blíží do finále. Po návštěvě Valtic a lednického Minaretu se dnes vydáme na dvě trošku méně známé lokality. Jednomu se říká Kozí hrádek a druhému Janičův vrch. Obě místa od sebe dělí zhruba dva kilometry pěší chůze.

    Škoda na autě? Její náhradu vyřeší pojištění

    Reklamní sdělení

    Měli jste bouračku a máte poškozené auto? Opravy nebudou laciné, škody na autě se mohou vyšplhat až do stovek tisíc korun. Pokud máte správné pojištění, pojišťovna vám vyplatí pojistné plnění.

    Trápily naše předky kilogramy navíc nebo jde o novodobý fenomén?

    Zajímavosti

    Vánoce utekly jako voda, dárky jsou rozdány, zásoby jídla pomalu mizí a jediné, co nám přibylo, bude nejspíš nějaký ten kilogram hmotnosti navíc. Celý rok se snažíme držet linii a pak stačí pár dní a naše snažení je pryč.

    Putování starými českými vánocemi aneb co jste o nejkrásnějších svátcích roku možná vůbec netušili….

    Hrady a zámky

    Adventní a vánoční čas býval již od nepaměti spojen s řadou rituálů, pověr a tradic starých jako lidstvo samo. Po mnohá staletí se udržovaly především na venkově. Původní pohanské rituály se časem promísily s křesťanskými vlivy a do dnešních dnů nám tu zanechaly řadu krásných vánočních zvyků.

    Jak to vypadalo v městské kuchyni v dobách středověku a proč mívali černé kuchyně, když my máme bílé?

    Hrady a zámky

    Napadlo vás někdy, jak asi vypadala kuchyně za dob středověku? Byla to samostatná místnost jako dnes? V čem se vařilo, v čem se peklo? Jak uchovávali zásoby, existovaly spíže? A co tehdejší kuchyňské vybavení?

    Minaret Lednice nabízí úžasný pohled do krajiny z ptačí perspektivy

    Hrady a zámky

    Lednický minaret je asi zbytečné dlouze představovat. Každý rok k němu zavítá na 100 000 návštěvníků a ani my jsme nebyli výjimkou. Je to naprosto unikátní stavba, jediná svého druhu v naší vlasti a zároveň jde o nejvyšší minaret v neislámských zemích.

    reklama