edaleko Švihova, na dohled z rozhledny Bolfánek je možné nalézt zámek sloužící jako muzeum. V zámeckém nádvoří se pořádají divadelní a hudební představení.
28.5. 2002
turistické
Expozice na zámku:
Na zámku je stála expozice historie rodu Czerninů, umístěná ve 14 zámeckých místnostech vybavených nábytkem a předměty dochovanými po Czerninech z Chudenic. Dále je zde k vidění nábytek a prvotisky knih, dochovaných po Josefu Dobrovském, který v Chudenicích rád pobýval, jako dlouholetý přítel Eugena I. hraběte Czernina a jako vychovatel jeho dětí.
V přízemí zámku je muzejní expozice, věnována historii Chudenic a významným osobnostem, spojeným s
…číst dáleE.H. podle http://www.sumavanet.cz, 17.8. 2013
historie
Na místě dnešního zámku stála patrně již ve 14. století tvrz, upravená na konci století následujícího dle nových fortifikačních pravidel. Roku 1564 získal tvrz s obcí při dělení czerninského majetku Humprecht Czernin, který staré rodové sídlo nechal na konci 16. století renesančně upravit. Zámek se dočkal poslední úpravy, která mu dala dnešní vzhled roku 1776, kdy jej přestavěl architekt Carl Balling na příkaz Prokopa Vojtěcha
…číst dáleSpráva zámku a muzea. David J. Klíma, kastelán, 28.5. 2002
CHUDENICE - zámek
Ves Chudenice je doložena poprvé v r. 1291, kdy ji držel Drslav z Chudenic z rodu Černínů, připomínaného již na sklonku 12. století. Černínové z Chudenic drželi chudenické panství, po r. 1848 velkostatek, nepřetržitě až do r. 1945. Kdy byla v Chudenicích postavena tvrz, není známo, i když se tak stalo snad již v první polovině 14. století. Při dělení chudenického panství mezi Černínovy syny Černína a Jana v r. 1380 se však ve vsi připomíná jen
…číst dáleHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (IV – Záp. Čechy); Bělohlávek, M., Dr., Fiala, Z., prof. Dr. DrSc., Hosák, L., prof. Dr. DrSc., Pavel, J., Doc. Dr. DrSc., Janáček, J., Dr. DrSc., Kotek, L., prom. hist.; Nakl. Svoboda, Praha 1985, 5.10. 2003
pověsti
Chuděnec
Drslavici, předkové Černínů, si v dávné době znepřátelili svého krále tak, že na ně smrtelně zanevřel a rozhodl se je vyhladiti. Nepřátelé Drslaviců se ochotně nabídli k těmto službám králi, neboť očekávali, že obdrží za odměnu jejich zabrané statky. Přitrhli k tvrzi s početným, surovým vojskem, zlezli hradby, zmocnili se tvrze. Nastalo strašlivé, bezcitné vraždění, jemuž měli padnouti za oběť veškeří Drslavici. Nešetřeno mužů, nedbáno úpění žen
…číst dáleJosef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002
Andělská světnice
Humprecht Černín z Chudenic, podkomoří české králové, oblíbil si na svém chudenickém zámku světnici, která se nazývá „andělská“.
Prožil v ní nejednu radostnou chvíli, očekával v ní i konce svého života. Ubývalo mu den ode dne sil, takže poznával, že mu bude zanedlouho účtovati se životem. Myšlenky na smrt – ač se je snažil zapuditi – vracely se k němu neustále.
Jednoho dne zrána, když se probudil z krásného snu a chystal se pomodliti svou
…číst dáleJosef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002
Modrý abbé
Nový chudenický zámek se svým půvabným okolím byl oblíbeným místem Josefa Dobrovského, národního buditele, zakladatele novočeského písemnictví. Býval tu časem hostem majitele zámku, vlasteneckého šlechtice Eugena Černína.
Dobrovský, syn dragounského strážmistra, byl vychován po německu. Teprve pobyt na studiích v Německém Brodě – nyní nazvaném Havlíčkův Brod – a v Klatovech probudil u něho národní vědomí, takže se z něho stal vlastenecký Čech.
…číst dáleJosef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002