Graficke pismenko Zámek v Červených Pečkách dal postavit jako dvoukřídlou barokní budovu v rozmezí let 1660–1670 Jan Fridrich z Trautmannsdorfu, který zde začal vytvářet rozsáhlé panství. Zámek nahradil rozsáhlou renesanční tvrz, která stávala na místě zámeckého pivovaru a byla v roce 1634 vypleněna Sasy a v letech 1639–1640 Švédy. Někdy se ale uvádí, že zámek je přestavěn z původní renesanční tvrze. Po smrti Jana Fridricha v roce 1696 dědí Pečky jeho syn František Adam z Trautmannsdorfu, který panství prodává v roce 1713 Karlu Jáchymu Bredovi. Za něj došlo k výraznému zvýšení poddanských povinností, což vyústilo povstáním sedláků, jehož centrem byla ves Žandov. V této době vznikl popěvek: „Ach běda, běda, koupil nás Breda, z pečenských sedláků nadělal žebráků.“

 
Graficke pismenko Na podzim roku 1713 došlo i k obléhání zámku v Pečkách a sedláci se rozešli až na zásah čáslavského krajského hejtmana Františka Ferdinanda Haugvice. Zámek byl znovu obléhán sedláky v roce 1723. Karel Jáchym Breda své panství zadlužil a v roce 1734 bylo zabráno věřiteli a prodáno v dražbě. Správcem zabaveného majetku se stal Isidor Václav Obytecký z Obytec, který nechal vyhotovit v roce 1736 podrobný popis panství. Zámek s částí panství byl v roce 1738 postoupen jako náhrada za dluhy patronátním kostelům pražského arcibiskupství a na nedlouho přestal být panským sídlem. V roce 1754 prodává konzistoř panství Ignáci Kochovi, sekretáři císařovny Marie Terezie. Ten opravuje zámek (z této doby zřejmě také pochází zámecký pivovar) a Pečky nechává povýšit na městečko. Jeho syn Bohumír Koch panství zadlužuje a v roce 1794 ho kupuje v dražbě pražský advokát Leopold Hrubý ze Schwanenheimu. V průběhu 19. století se začalo říkat Pečkám Červené Pečky pravděpodobně podle střech zámku. Po smrti Leopolda v roce 1809 dědí Pečky jeho syn Josef Richard, který je v roce 1814 povýšen stavu českých svobodných pánů s přídomkem z Jelení. Nedaleko Peček buduje rodinnou hrobku. V roce 1860 dědí panství jeho syn Bohdan Karel August Hrubý z Jelení. Za jeho působení proběhly poslední velké úpravy zámku. V roce 1863 byla k severní části zámku přistavěna čtyřpatrová věž, prý na počest jeho svatby s Kamilou z Ledebur-Wicheln. Byly opraveny fasády zámku a jeho interiéry, upravena zahrada a zámecký park, při zámku bylo zavedeno pěstování orchidejí. V tomto období často pobýval na zámku František Kmoch, přítel Bohdana Hrubého. Bohdan Karel August Hrubý z Jelení umírá v roce 1914 a až do roku 1945 vlastní zámek jeho potomci. Od roku 1945 vlastní zámek stát. Dnes je zámek využíván armádou ČR a je nepřístupný.

Text: historie
4.10. 2010 - Petr Nožička, čerpáno z: Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku VI, Nakladatelství Svoboda, Praha 1989