Baba

Bababerg

Graficke pismenko Název Baba nese řada kopců v Čechách a na Moravě, zvláště ty, které jsou protáhlého tvaru, což potvrzují fotografie zdejší scenérie pořízené v zimě. Při trošce fantazie připomínají ženské tělo ležící na boku. Baba byla také ve slovanské mytologii bohyní deštivého mračna, nebo také označovala smyšlenou létající stařenu zvanou Baba Jaga. Jméno jaga či jedza odkazuje na užovku nebo obecně na hada, což značí zlou podstatu této bytosti. Je doložena u  východních i západních Slovanů, znají ji i Slovinci. V Polsku byla uctívána tzv. Zlatá Bába a byly jí přinášeny různé dary. V Bulharsku byla Zlatá Baba jednou ze tří sudiček. Z našeho prostředí nemáme žádné zprávy o náboženských představách Slovanů v předkřesťanské době. Křesťanští kronikáři a legendisté žádná konkrétní jména neuváděli. Pouze Kosmas dává pohanským božstvům a démonům antická jména. Nicméně ještě na konci 11. století kníže Břetislav II. zasahoval proti vesničanům uctívajícím němé modly. U Čechů se také z 15. a 16. století zachovala jména bohů Perun a Veles, známých i odjinud, a to ve rčeních a pořekadlech. To však nemůžeme pokládat důkaz přežívajícího pohanství v Čechách, a tak ve vrcholném středověku byl uctíván Bůh Hospodin, který přišel na zem v Ježíši Kristu.

 
Graficke pismenko Pojmenování vrchu Baba nad Stebnem je zakresleno i na německy psané katastrální mapě vzniklé okolo poloviny 19. století a znamená, že je od svých česky mluvících předchůdců přejali i Němci žijící ve vsi od 17. století. Stebno bylo před třicetiletou válkou českou vesnicí, ještě Berní rula z roku 1654 uvádí většinu českých jmen a také při selské rebelii roku 1680 mělo šest vzbouřenců česká jména a pouze sedmý německé. Naproti tomu Ottův slovník naučný uvádí pouze tři. Ve starší literatuře se objevil nepotvrzený názor, že na vrchu Baba stál hrad bájného knížete Kroka. Od první republiky do počátku sedmdesátých let dvacátého století na Babě stála triangulační věž. Dnes je dávno pryč, ale hezký výhled na Stebno a okolí zůstal.

Text: historie
25.1. 2010 - Prudký Martin podle Zeměpisná jména Československa (I. Lutterer, M. Majtán, R. Šrámek), Wikipedie, Svět slovanských bohů a démonů (Z. Váňa)