Budislav

Graficke pismenko Zakladatel vsi, jak jméno ukazuje, byl nějaký vladyka Budislav. Dlouho po založení jejím připomínají se roku 1357 první držitelé vsi Ebhart z Vyhnanic, Jeniš starší, Jeniš mladší a Jan z Budislavě. Držitelé tito měli však jen čásť vsi a proto jen polovičný hlas podací kostelního. Ebrhart byl otcem Jeniše mladšího, Jana řečeného Bažant a Litolda; z toho, že se otec také z Budislavě nepsal, soudíme, že čásť tato vsi Jenišovi a Janovi po mateři jich náležela, neb oni oba r. 1360 polovici práva podacího vykonávali. S otcem a bratrem svým darovali r. 1366 les na vrchu Stražišťském faráři zdejšímu, aby si tudyž mohl dříví pro sebe a chudé sekati; za to slíbil farář tím častěji službami božími ve chrámě zdejším přisluhovati. Mezi tím držel druhou polovici vsi Přibík řečený Kasten z Budislavě (erbu pluhu), jenž r. 1359 a 1360 právo podačné vykonával. Tohoto jakož i příštího roku byl purkrabí na Hrádku u Černovic.

 
Graficke pismenko Několik let potom se poměry předřečené změnily a na Budislavi seděli toliko dva páni, Henslin a Jiří z Budislavě, kteří sem r. 1371 nového faráře podávali. Od r. 1382 připomíná se často v památkách současných Ondřej Opat z Budislavě; r. 1400, 6. dubna podával kněze ke kostelu zdejšímu, několik let potom koupil od paní Kačeny z Mezimostí plat na dvoru popl. v Drahově a vsi Nětovicích proto, aby řečený plat k nadání oltáře sv. Rosy a Apolonie v kostele Sv. Jilském v Praze obrátiti mohl. Nadání to vykonal roku 1407, 18. června, nicméně přislíbil (r. 1408, 18. června) s bratrem svým Ondřejem z Nemyšle, že v roce a ve dni ještě 2 kopy platu na zbožích svobodných pro řečený oltář přikoupí. Rokem tímto přestávají nám najednou všechny zprávy o něm, zdá se, že se z Budislavě vyprodal a po jiném sídle potom jmenoval; nějaké odumřelé dědictví v Mostečném po něm a Janovi mladším z Ústí provoláno teprv roku 1454 v Táboře, když tuším již dlouhá léta byl mrtev. Pro nepřítomnosť krále v zemi od r. 1440 věci takové se arci pozdě donášely. Jan Zoubek z Budislavě (r. 1407 purkrabě na Nových Hradech) spečetil r. 1415 list stížný ke sboru Kostnickému poslaný; později o něm nic nevíme. Vůbec nemáme o Budislavi po celý ostatek 15. století žádných zpráv.
 
Graficke pismenko Na počátku 16. století (r. 1492 - 1508) seděl na Budislavi Diviš z Doudleb; tvrz sama s příslušenstvím nedlouho potom v držení 4 bratří Doudlebských Petra, Jiříka, Bohuslava a Františka se nacházela. Bohuslav se první od bratří oddělil, vzav si díl vsi Budislavě s podacím a jisté dědiny (zejména i rybník veliký u tvrze). Konečné dělení se stalo roku 1518, 19. března. Při tom obdržel František bratr nejmladší tvrz Budislav s dvorem popl., dědinami (kromě nivy orné, která byla v chobotě rybníka u tvrze), s lukami, lidi ve vsi, potoky, lesy (Straziště, Louzek, Černá stráně) a haltéře; Bohuslav si vzal zase díl dříve vyměřený; Jiříkovi se dostaly vsi Doudleby s příslušenstvím a ve Straňanech, Nedabylicích, Strážkovicích, Borovnici, Perném c. t. m.; Petr přijal ves Mostečný a díly vsí Horní Radouně a Kátova. Kromě toho učinili ještě Bohuslav a František bratří (r. 1522, 28. prosince) smlouvu o statek zemřelého bratra svého Jiříka a mocně jej poručili a v moc dali bratru svému Petrovi, aby to zřídil podlé rozumu svého. František držel díl svůj několik let a prodal potom Budislav tvrz, dvůr a ves Vácslavovi Tučapovi z Tučap za 437 1/2 kop gr. č. Trh ten se stal před r. 1529; téhož roku zajisté (5. března) vyskytuje se Vácslav jako pán Budislavský vedlé Františka, jenž tehda žádného sídla neměl. Ač byl František nejmladší bratr, přece záhy zemřel; nebyl již ani živ r. 1541, když dsky zemské shořely, a musil tudíž bratr jeho Petr vklad zboží Budislavského obnoviti.
 
Graficke pismenko Vácslav Tučap zemřel nedlouho po r. 1534, zůstaviv tři syny: Mikuláše, Hynka a Bedřicha; tento poslední oddělil se od bratří svých, přijav nějaké peníze za svůj díl, a brzo potom zapomenut zemřel. Ostatní dva bratří drželi zboží Budislavské, k němuž asi roku 1538 dva rybníky blíže vsi ležící od Petra Doudlebského přikoupili. Také nabyl Mikuláš r. 1554 blízké vsi Záluží. Nedlouho potom zemřel. Bratr jeho Hynek vyskytuje se od r. 1568 jako pán na Budislavi, kterouž také jménem strýcův svých Jana a Jindřicha (synův tuším Mikulášových) spravoval. Asi r. 1573 se tito strýcové od sebe oddělili; Hynek podržel Budislav samou, a jim dostala se ves Záluží. Na Budislavi připomíná se Hynek nějaký až do r. 1589; je-li týž jako Hynek od r. 1538 připomenutý, tedy dosáhl velikého stáří. Roku 1579 přikoupil od strýce svého Jana mlýn pod Budislaví, který slul Lánského, s potokem a rybníky, jak se mu to k dílu jich Zálužskému bylo dostalo, za 520 kop míš.
 
Graficke pismenko Hynkův nástupce Vácslav z Tučap připomíná se jako pán zdejší poprvé v tituláři r. 1589 vydaném; týž přikoupil zase ves Záluží a pořídil r. 1603 o svém dědictví, rozděliv je mezi syny své Hynka a Adama. Kdy zemřel, není známo, než r. 1615 nacházíme na Budislavi již staršího syna. Když mladší Adam dorostl, rozdělili se oba (asi r. 1620) o majetek svůj; jak se zdá, dostal jeden z nich Budislav a druhý Záluží. Jak jeden tak druhý stálého zdraví neměli a brzo pomřeli. Hynek, jenž stavům odbojným pomáhal a na Táboře se zavřel, ani se nedočkal soudu, jenž byl nad ním vynešen r. 1623 dne 24. dubna, aby ztratil dvě třetiny statku svého a třetí díl aby dědicům jeho byl zaplacen. Vzaty jsou tedy statky Budislav a Záluží, a kr. komora prodala je r. 1629, 16. října Hannibalovi ze Šomberka, řádu sv. Jana Jerusalemského rytíři, JMC. válečné radě, komorníku a nařízenému nejvyššímu, za 7677 kop 45 gr. míš.
 
Graficke pismenko Nový pán byl dlužen 7542 fl. rh. Augustinovi Felnerovi z Feldeka a nemaje peněz hotových k zaplacení dluhu toho, nějaký čas otálel, ale potom po smrti Augustinově synu jeho Volfovi Vácslavovi statku Budislavě na místě peněz postoupil. Volf oženil se s Lidmilou Voršilou Bechynkou z Lažan, již r. 1643, 26. listopadu na statku Budislavském 5000 kop míš. věnoval. Z manželství tohoto pošlo mnoho dětí, a to: Augustin Matyáš, Kryštof Vácslav, Humprecht, Heřman Zikmund a Vilém Vácslav synové a Anna Regina, Marie Kateřina a Lidmila Voršila dcery. Ti všichni byli nezletilí, když otec jejich r. 1650 na jaře zemřel, pročež soud semský Lidmile nařídil, aby ujala poručenství nad nimi, a také jí uvázání v Budislav a Hroby dovolil. Když se však Lidmila několik let potom za Jana Alše Maxm. Koňasa z Vydřího provdala, ztratila tím již poručenství, kteréž se mělo dostati nyní nejstaršímu synu Augustinovi, ale že tento od práva svého ustoupil, vzal tu povinnosť na sebe druhý bratr Kryštof; všichni pak se r. 1656 v říjnu ve své díly uvázali. Ale ještě téhož roku dne 25. října postoupen jest statek skrze kommissaře k tomu nařízené paní Lidmile, ana měla na něm všelijaké pretense po neb manželu svém. Po ní synové nedědili, nýbrž manžel její, jenž prodal Budislav r. 1666, 24. dubna Jakubovi Frant. Vendšuchovi ze Žděři za 15.500 fl. rh. Po smrti tohoto († r. 1667) uvázal se v Budislav, Cen a Hrušoveskou Lhotu jako poručník sirotkův pozůstalých dotčený Jan Koňas z Vydřího. O pozdějších držitelích nechceme tu slov šířiti. Na místě tvrze postaven tuším zdejší zámek ve středu minulého století.

Text: historie
6.3. 2017 - August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého IV.

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182